Masarykova věž samostatnosti – informace pro návštěvníky
Před rozhlednou je malé parkoviště vhodné pouze pro osobní automobily, autobusy mohou stát u odbočky z hlavní silnice. Z náměstí lze k věži dojít po červené turistické značce za cca 20 min. V těsném sousedství věže se nachází oblíbený autokemp, přírodní koupaliště Dachovy, romantická stavba Hlohová kaplička či nedaleká vyhlídková věž Hořický chlum.
Otevírací doba:
denně mimo pondělí 9:30 – 12 / 13 – 17 hod. (květen – srpen)
pátek, sobota, neděle 9:30 – 12 / 13 – 17 hod. (září)
Vstupné:
30 Kč; děti, studenti a důchodci 15 Kč
Historie Masarykovy věže samostatnosti
Jednou z nepřehlédnutelných kulturně – historických památek města Hořice je Masarykova věž samostatnosti. Je umístěna přímo nad městem na hřebeni Hořického chlumu ve výšce 408 m n. m. a vytváří tak Hořicím hezkou a zdaleka viditelnou dominantu.
Základní kámen věže byl položen 10. července 1926 za přítomnosti prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Plány na zbudování víceúčelové rozhledny jsou však starší, futuristické návrhy stavby se již objevovaly na pohlednicích z počátku 20. století po zakoupení pozemku hořickou Galerií plastik (1908). Projektu se na začátku 20. let ujal architekt František Blažek (1863 – 1944), učitel hořické sochařsko – kamenické školy a odborník na kamenořez, realizací stavby byl pověřen arch. Jindřich Malina. Stavba v prvních letech rychle pokračovala především díky nadšení všech zúčastněných, mnoho práce bylo vykonáno bez nároku na odměnu nebo pouze za režijní náklady. Návrhů sochařské výzdoby na křídlech budovy se ujali Jan Vávra (1903 – 1952) a Karel Lenhart (1904 -1978), tehdy žáci prof. Otakara Španiela z pražské AVU, který provedl závěrečné korektury, realizaci výzdoby provedl sochař Emanuel Malý (1892 – 1938).
Projekt arch. Blažka počítal s výškou rozhledny cca 40 m, díky čemuž mohla sloužit i jako letecký maják na lince Praha – Varšava, do roku 1938 byla vystavěna do výšky 25 m, od té doby se již ve stavbě nepokračovalo. V průběhu německé okupace byly vlastenecké reliéfy zakryty plachtou, při průjezdu německé kolony Hořicemi na sklonku války byla věž poškozena Němci vystřeleným dělostřeleckým granátem z náměstí Jiřího z Poděbrad. Opravy se rozhledna dočkala po válce, v době socialismu její význam poklesl, v roce 1962 byly reliéfy opět zakryty, tentokrát na pokyn komunistického tajemníka. Celkové obnovy se Masarykova věž samostatnosti dočkala až po roce 1989. Na sklonku 90. let bylo k rozhledně po celkové rekonstrukci umístěno velké sousoší Legie za hranicemi sochaře Františka Duchače -Vyskočila (1886 – 1928), rozhledna se tímto stala významným pietním místem a památníkem obětí první a druhé světové války i protikomunistického odboje.
Budova je postavena na hlubokých základech na pískovcovém podloží, kámen na stavbu byl vytěžen v nedalekém lomu sv. Josefa. Uvnitř je umístěno malé muzeum a pietní síň se jmény obětí válek z Hořicka. Po točitém schodišti se návštěvník dostane na ochoz, ze kterého je velmi pěkný pohled na město a jeho okolí, při pohledu na sever je za příznivého počasí výhled až na panoráma Krkonoš. Vrchol věže je zakryt hvězdářskou kopulí.