To, co zbylo / komentované prohlídky v Galerii plastik

čtvrtek 6. června v 16.30 prohlídka výstavy To, co zbylo s kurátorkou Ivou Mladičovou a vystavujícím Štěpánem Málkem

neděle 23. června v 17.00 prohlídka stálé expozice, zaměřená na historii spolupráce sochařské a kamenické školy s Galerií plastik – provedou Anna Crhová a Marcel Strnadel

neděle 30. června v 17.00 prohlídka výstavy To, co zbylo s kurátorkou Ivou Mladičovou a vystavujícími + křest katalogu výstavy

Výstava To, co zbylo, ukazuje na příkladu děl pětice absolventek a absolventů Střední umělecko-průmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích, jaké dopady mělo studium na této významné hořické instituci. Výstava se koná u příležitosti 140. výročí od založení školy.

Co je vizuální kultura? / kurz (nejen) pro pedagogy a pedagožky

Ve školním roce 2023/2024 proběhne v Městském muzeu kurz věnovaný vizuální kultuře od 19. století do současnosti. Kurz, který povede historička umění Anna Crhová, vznikl primárně pro potřeby pedagožek a pedagogů, je ale otevřen i nejširší veřejnosti!
Setkávat se budeme jednou měsíčně,vždy ve středu v 17 hodin

Není nutné závazně se na kurz hlásit a účastnit se pak všech setkání, budu ale ráda, když mi předem dáte vědět, zda se setkání chystáte zúčastnit. Předběžný program setkání:

  • vizuální studia a k čemu nám jsou
  • dějiny výstavnictví a bílá krychle
  • netradiční přístupy k vystavování – umění mimo galerie, nebo výstava jako umělecké dílo
  • ženy v umění, ženské umění a feminismus 
  • umění pro národ 1 – do 1. světové války
  • umění pro národ 2 – po válce
  • umění pro klima – environmentální tendence v současném umění

Pořadí či témata jednotlivých setkání se mohou měnit.

Kontakt: Anna Crhová crhova@muzeum.horice.org, +420 778 468 371

Marcel Strnadel: Ladislav Šaloun a Hořice

čtvrtek 26. 10. 2023 v 17.00 v Galerii plastik

Hořice získaly během 1. poloviny 20. století díky své kamenosochařské tradici, ale i aktivním a uměnímilovným obyvatelům bohaté dědictví v podobě množství sochařských děl. Do historie města se také výrazně zapsal významný český sochař Ladislav Šaloun (1870-1946). Jeho díla můžeme v Hořicích potkat, jak ve veřejném prostoru, tak v muzeu a galerii.

Přednáška historika umění Marcela Strnadela, která proběhne v prostorách stále expozice Galerie plastik ve čtvrtek 26. října od 17 hodin, se zaměří na Šalounovu sochu Muž práce v kontextu jeho hořické tvorby.

Zima 2022/23 v Galerii plastik a Městském muzeu

Galerie plastik se sice přes zimu otevírá jen na požádání, dočasná výstava přes zimu neprobíhá, je přístupná jen stálá expozice. Pokud chcete přijít i v zimě, nebojte se nám ozvat, rádi pro vás připravíme prohlídku. (jaks@muzeum.horice.org)

Ani přes zimu nezahálíme a připravili jsme pro vás kurzy o současném umění, které jsou aprobované (nejen) pro pedagogy výtvarných předmětů. Kurzy jsou zaměřené na současné umění – jak jej vnímat, jak o něm mluvit, jak jej učit a diskutovat o něm? Kurzy budou postaveny na příkladech ze světového i českého umění od 60. let.

Kurzy LOSA vedené galerií Luxfer v České Skalici otevírají i cykly v Hořicích, budou probíhat v mutlimediálním sále Městského muzea. Kurzy povede Filip Jakš, jinak též kurátor Galerie plastik s 11 letou praxí středoškolského učitele dějin výtvarného umění a výstavnictví.

Kurzy budou probíhat v následující data: 3. 2. (pátek), 3. 3. (pátek), 5. 4. (škaredá středa), 5. 5. (pátek), 2. 6. (pátek). Obvyklý program 9:30–12 přednáška, 13–15 diskuzní program. Pokud se skupina dohodne na jiných časech v daná data, není problém se přizpůsobit, pokud to bude celé skupině vyhovovat. Pokud zmeškáte jeden kurz, nevadí, poskytneme vám záznam a pak spolu o tématu pobavíme.

Kurzy jsou pro registrované účastníky zdarma. V případě zájmu nás můžete kontaktovat přímo na e-mailovou adresu galerieluxfer@gmail.com či na telefonním čísle + 420 606 678 679 (tým LOSA!). Také můžete oslovit osobně Filipa Jakše na mailu jaks@muzeum.horce.org. Veškeré další informace naleznete také na našich webových stránkách www.galerieluxfer.cz/losa/.

Opravy v galerii a depozitáři

Podařilo se nám také z grantu KH kraje pořídit nové police pro naše sbírkové předměty, pořídili jsme jim vysoušeče, opravili jsme jim topení. Takže Panna Marie Immaculata si může svou květinovou roušku konečně usušit. V depozitáři Galerie už je nyní vlkost konečně kolem 40%, takže většina našich sbírkových předmětů (které jsou ze sádry), už může zimy přečkávat bez nebezpečí plísně – tedy v nízké vlhkostí a v relativním teple.

Aby se ani divák necítil, že galerie praská ve švech, necháme opravit stěny v interiéru galerie. Stěhování a zabezpečení všech soch v expozici byl také pěkný kus práce. Co když od zedníků poletí nějaký ten kamínek, nebo kus cihly? Raději blízké kusy zabednit a vše pořádně zabalit, prášit to bude určitě…

Doprovodný program mezinárodního festivalu

Ačkoli se zdá, že z letošního Mezinárodního festivalu krásných umění zaměřeného na Německo zbyla pouze výstava, která trvá do 30.10., máme pro vás i několik doprovodných programů a reprízu literární přednášky. Festival tedy ještě zcela nekončí.

Letošní Mezinárodní festival krásných umění se snaží přiblížit nám život v megapolích tak, jak jej vnímají současní Němci. Kdo byl na vernisáži výstavy v Galerii plastik a druhém festivalovém dnu, už poznal zvuky megapolí, dozvěděl se, jak se vnímá Berlín básnicky a kurátorsky i to, jak život zde proměňují nové technologie.

Výstava berlínského umělce skotského původu – Andrewa Gilberta nazvaná Emperor Andrew´s Glorious Occupation of Exotic Hořice potrvá až do 30. 10. Přináší s sebou těžké téma současného multikulturního světa: Jak se vyrovnat s tíží historie i současnosti – tedy se zneužívání lidí v mimoevropských oblastech? Tomu se věnuje jak autor sám, tak filosofie post-kolonialismu, která rozplétá třeba i to, jak se tato bolest odráží ve vzájemných vztazích. Je to uvažování poměrně nedůvěřivé k historii, kterou vždy píší vítězové. Andrew Gilbert poukazuje na násilí a nátlak, s nimiž k neznámým kulturám přistupujeme a z toho vznikající bariéry a nedůvěru. Ale i Němci a Britové pociťují nedůvěru k faktu, jak zaobaleně je jim jejich vlastní historie předkládána.

Abychom pochopili lépe taktiky, jak narovnávat tyto pokroucené vztahy, jsme v rámci doprovodného programu pozvali odborníka na post-koloniální myšlení – romanistu Vojtěcha Šaršeho. Ten nás blíže seznámí s pohledem na tyto problémy prizmatem obyvatel afrického kontinentu – přesněji s tím, jak tyto problémy reflektuje literatura subsaharské Afriky. Podvečerní program nebude jen odbornou přednáškou, ale především komentovaným čtením z vybraných textů ovlivněných dramatickými dějinami kolonialismu. Setkání s Vojtěchem Šaršem bude probíhat v Městském muzeu 12. 10. od 17 hodin a bude veřejnosti volně přístupné.

Obezřetnost, s níž se Němci chápou své historie, není nová. Podobně problematicky totiž vnímali i jazyk po veřejném odhalení genocidy koncentračních táborů. Byla to němčina, která byla jazykem propagandy a pomocí krásných básnických obratů sloužila fanatizování davů. Experimentální básníci pak začali v 50. až 70. letech zcela jinak vnímat a používat jazyk – obezřetně, radikálně a koncepčně. Na příkladu textů Helmuta Heissentbüttela se podíváme znovu i na tento problém. Přednáška Pitva jazyka se bude konat opět 6. 10. v 17 hodin v multimediálním sále Městského muzea. Program je opět volně přístupný.

Pro školy a jakékoli větší skupiny pak máme připraveny komentované prohlídky výstavy, v nichž zdůrazníme souvislosti s post-koloniálním myšlením. Takto koncipované kurátorské prohlídky pro veřejnost proběhnou 20. a 30. 10. vždy v 16 hodin. V poslední den výstavy se tak bude jednat o malou dernisáž, možná i s hudebním překvapením. Nebojte se ale vlastní termín komentovaných prohlídek objednat mailem na jaks@muzeum.horice.org.

Těšíme se na vás v Městském muzeu či Galerii plastik.

Filip Jakš

Tomáš Polcar – Kyklos

Přijměte pozvání na vernisáž díla Kyklos Tomáše Polcara, které bude do 31. 8. vystaveno na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích.

Rukopis Tomáše Polcara se v současné době soustředí na zkoumání základních archetypálních tvarů kruhu (cyklus Kyklos) a šestiúhelníku (cyklus Sóma). Minimalistický charakter jeho děl odlitých z betonu je drsný a křehký zároveň. V sériích zde rozvíjí téma proměnlivosti a variabilnosti, když vůči sobě díla kompozičně rozvrstvuje, nebo je nechává jako kontrapunkt reagovat na prostor. Právě tak bude působit i jeho mohutný válcový objekt ze série Kyklos, který vznikl na míru Hořickému náměstí.  

Vernisáž s hudební intervencí kurátora Filipa Jakše proběhne 24. 5. 2022 v 17 hodin. 

Paralely

Vážené příznivkyně, vážení příznivci Městského muzea a galerie v Hořicích,  

přijměte pozvání na vernisáž výstavy Paralely, která se uskuteční v pátek 13. května od 17 hodin ve Štorchově síni Muzea a následně od 18.30 v Galerii plastik, kde uslyšíte koncert Marie Ladrové.

Výstava představí tvorbu šestice významných současných umělců, Moniky Immrové, Jakuba Lipavského, Miloslava Mouchy, Zdeňka Trse, Vladimíra Vély a Jindřicha Zeithammla a potrvá do 28. srpna.

Nepatrnost – dokumentace

26. 3. – 5. 5. 2022

Připomeňte si s námi výstavu Nepatnost Lenky Kerdové, Elišky Perglerové, Ladislava Železného a Desla Schnebeho. Vernisáž fotil Michal Ludvík, expozici fotil Filip Jakš.

Kurátorský text:

Instalace na výstavě Nepatrnost reagují na prostor stálé sbírky a zasahují do něj coby jeho protiklad. Nadrozměrná díla utváří vůči sobě vyvážené prostředí, které nás vede k tomu, co není zjevné. Vzpomínka, legenda o světci i prostor muzea se změní, když se jimi právě nezabýváme. To, co se ztratilo z našich očí, získává nový život v naši představách, je zažíváno znovu a jinak.

Cesta k opětovnému prožitku je zde lemována nepatrnými vjemy. Vzpomínání je těkavý děj a ruch a šum v tomto procesu je jeho integrální součástí. Když se odhalují jednotlivé vrstvy, reagují na sebe a jejich odloučení je proces, kdy se celý bal v naší mysli proměňuje. Nepatrnost se rozplétá a rozkvétá.

Lenka Kerdová v díle Posun nechává unikat mizející záznam – vzpomínku na Hamburský přístav. Její dílo můžeme chápat také jako setkání „sugestivního“ akvarelu a „přesného“ filmu, ačkoli tyto tradiční přívlastky můžeme libovolně proměnit. Oba záznamy dohromady doplní stopy chybějícího obrazu. Podobně obraz svatého Norberta, který byl při restaurování sejmut z plátna, zanechal po sobě stopy – jak fyzické, tak duchovní. Myšlenkovou mapu akcidencí a esencí jeho příběhu sestavil rakouský filosof Desl Schnebe. Instalace Elišky Perglerové se ohýbá a naklání, sama rámuje své okolí, je nestálá a nejistá, zároveň křehká a zranitelná. Kámen od Ladislava Železného, který v expozici vrní, je tichým hlasatelem faktu, že pro něj jakožto přírodní materiál již není cesty zpět. Tím připomíná rodinovský komentář k charakteru soch jako takových – neustále se rodí z kamene, stále pro sebe hledají význam a tvar našich představ.

Celý koncept výstavy je postaven jako vztah okraje ke středu. Okraj – okolí díla obvykle bývalo v kompetenci galeristů. Ovšem rámování vjemů, kontext a rozvržení je dnes často důležitou sdělnou taktikou autorů. A pokud samo dílo je spíše prostředím, když chybí velký centrální motiv, k němuž bychom se měli ubírat, pak se začnou vynořovat vedlejší děje, které daleko více zaměstnávají naši představivost. V centru se tak ocitá divák a jeho vjemy a vize.

Stejně jako na výstavě jsou i naše každodenní prožitky doprovázeny nepatrnými proměnami zvuků, světla a objektů, jež máme ve zvyku považovat za pouhé kulisy toho, nač se zaměřuje naše pozornost. Ale právě drobná setkání s druhotnými a nečekanými jevy ovlivňují prožitky těch pro nás podstatných. Stíny stromů na skle galerie, ptačí zpěv v okolí památky, velikost a akustika v prostoru, kde se ocitáme.

Okolí jevů se vždy dotýká jejich centra a jeho význam je větší, než připouštíme. To, čeho si běžně nevšímáme, je však stěžejní pro hodnotu, jíž vjemům přisuzujeme.

Filip Jakš

Nepatrnost – komentované prohlídky

Vážení příznivci Galerie plastik a všech nepatrných uměleckých prožitků.

Srdečně zveme na komentované prohlídky výstavy Nepatrnost, v níž se zaměříme na rozdíl mezi moderními díly, postmodernou a současným uměním, které se často soustředí na rámování skutečnosti. Kurátorský komentář vám představí výstavu v estetickém a filosofickém kontextu. Dotkneme se pojmů site-specific, monument a situacionismus, které jsou zásadními hybateli výstavních principů 2. pol. 20 stol.

Přednáška s následnou diskuzí trvá cca 45 minut. Pravidelně bude 8. a 22. 4. 2022 vždy od 16. hodin a individuálně je možné si ji objednat na telefonu 778489781. Vstupné je zdarma.

Těším se na případné setkání, Filip Jakš