Jan Laušman, Fotbalista, kolem r. 1902, sádra, Galerie plastik Hořice
Socha Fotbalisty reprezentuje jak svým námětem, tak i formálním zpracováním jednu z nejpozoruhodnějších prací sbírky z období kolem roku 1900. Obličej, vlasy a partie nohou sportovce jsou modelovány v ploškách s ostrými hranami, jež vytvářejí kontrast k výrazně hladšímu povrchu rukou. Nápadná nehybnost postavy může vzhledem k dynamické podstatě sportovního námětu působit až nepatřičně, autor tak ovšem umocnil napětí celé kompozice.
Laušman se plastikou Fotbalisty vzdaluje akademismu i soudobým uměleckým směrům – symbolismu, dekadenci i secesi, které čerpaly motivy zejména z oblasti historie, literatury a mytologie. Volí téma pro svou dobu nezvyklé, zcela civilní, přesto až exotického účinku. Sochař neusiluje o věrnou iluzi reality, spíše chce vytvořit dílo, jež by zachytilo atmosféru a pocity moderní společnosti počátku 20. století a rodící se fenomén sportu poskytl Janu Laušmanovi výjimečný námět.