Přeháňky od Tábora představují jedno z vrcholných děl Kavánova „železnického období“ a autorovu snad nejslavnější zimní krajinu vůbec. Umělci se v osobité syntéze podařilo spojit realistické základy Mařákova výtvarného školení s poetickým zachycením místa a okamžiku. Nestor české umělecké kritiky přelomu 19. a 20. století F. X. Šalda se v osobním dopise Kavánovi vyznal: „….krajiny mám nesmírně rád; to je mi něco věčného, čistého, silného, v čem může duše utonout a do čeho se může uložit jako do zakletí živlů a věčně. A nad Vašimi visívá rozprostřeno tolik tuch a tolik ticha a tolik utonutí…“ K. Vancl: František Kaván, Liberec 1962, s. 40.
Obraz byl do hořické umělecké sbírky zakoupen ještě v roce 1903, kdy byl spolu s dalšími díly členů S.V.U. Mánes vystaven v umělecké sekci Výstavy českého severovýchodu v Hořicích.
Obraz v roce 2020 restauroval akad. mal. restaurátor Roman Ševčík.
PhDr. Jana Cermanová, Ph.D.
