Galerie plastik má ve své sbírce výjimečná díla českého sochařství. Okolnosti jejich vzniku či životní příběhy jejich tvůrců trvale přitahují pozornost odborníků i široké veřejnosti. Velmi si vážíme zájmu, který hořickým sochám věnují studenti dějin umění a přinášíme Vám příspěvek o jednom z ikonických děl naší sbírky od Marcela Strnadela.
Mezi klasiky českého sochařství patří Václav Levý, k jehož nejznámějším dílům náleží sochařské práce, které vytvořil ze skalních útvarů u Liběchova. Po těchto romantizujících začátcích odešel na akademii do Mnichova, kde dostal klasicistní lekci u významného bavorského sochaře Ludwiga Schwanthalera. V mnichovském období vzniklo i sousoší Adam a Eva, které se řadí k jeho nejlepším pracím. Levý v něm na pozadí starozákonního námětu zachytil intimně laděnou scénu, ve které se Eva chystá předat Adamovi jablko utrhnuté ze stromu poznání, zatímco si vzájemně opětují pohled do očí. Harmonické rozvržení díla, pevně budované objemy a měkké světlo rozprostírající se po figurách odkazují k tradici antického sochařství.
Autor neměl možnost sousoší vytvořit v kameni – definitivním materiálu, pro který jej chystal. To se až po více jak půl století podařilo v hořické sochařské škole, která dílo reprodukovala pro Galerii plastik. Na realizaci podle modelu vypůjčeného z Umělecké besedy se již od roku 1913 podílelo množství pedagogů a žáků, dokončil ho ale až v roce 1923 reprodukční sochař a učitel Emanuel Malý.
