Pruský pěchotní tesák vzor 1864

Ve sbírce militárií hořického muzea najdeme i několik památek na pruskou-rakouskou válku. Vojenský konflikt, který kulminoval největším bojovým střetem nedaleko Hradce Králové dne 3. července 1866, se prohnal i městem Hořice. Právě z tohoto tažení muzeum uchovává mezi sbírkovými předměty chladnou zbraň jednoho z pruských vojáků.

Tento vzor tesáku byl nejdříve zaveden jako poboční zbraň pěších pluků. V 80. letech 19. století však byl z jejich výzbroje stažen a do konce 1. světové války ho používali příslušníci německého lehkého dělostřelectva. Charakteristickým znakem je zobcovitý tvar hlavice jílce odlitého z mosazi, na vnější straně diagonálně rýhovaného, a esovitě prohnutá záštita. Mírně zakřivená jednosečná čepel je bez výbrusu. Celková délka tesáku je 56 cm, délka čepele 43 cm, váha 0,80 kg. Tesák byl nošen v dřevěné pochvě potažené černou kůží, zpevněné mosaznou montáží. Ta se však ve sbírce muzea nedochovala.

Tesák není značen výrobcem, je ovšem značen zařazením do vojenské jednotky – do pluku a setniny. Pod značkou I.R.44.8.247 se tak ukrývá pěší pluk 44, 8. setnina, zbraň číslo 247 (Infanterie-Regiment Nr. 44, 8. Kompanie, Gewehr 247). Východopruský pěší pluk číslo 44 postupoval do Čech v rámci 2. pěší divize od Trutnova a pomohl rozhodnout bitvu u Hradce Králové. Druhé divizi velel generálporučík Friedrich Karl Wilhelm von Clausewitz (1807–1866). Tesák je dále značen na záštitě přejímací značkou FW (Friedrich Wilhelm IV., pruský král v letech 1840 až 1861), rokem převzetí zbraně armádou (18)60 a revizní značkou komisaře S.

Literatura:

Šach Jan, Chladné zbraně, Praha 2004.
Bělina Pavel – Fučík, Josef, Válka 1866, Praha 2005.

Tomáš Hylmar

k3k2k1

 

 

Výstava Prof. MUDr. Jan Levit

Zveme Vás na výstavu Prof. MUDr. Jan Levit (1884 – 1944), která je věnována 130. výročí narození a 70. výročí smrti vynikajícího českého lékaře, univerzitního profesora a významného hořického rodáka. Autorem výstavy je Martin Lochovský, student 3. ročníku oboru Prezentace a ochrana na Historickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Výstava, která vznikla ve spolupráci s hořickým muzeem, bude zpřístupněna od 10. listopadu do konce roku 2014 v přísálí hořické radnice (1. patro).

levit_pozv

Mezinárodní festival krásných umění Hořice 2014

 

plakatprogram

Yasuyo Nishida a Vladimír Groh, kteří představí svou keramiku v rámci Mezinárodního festivalu krásných umění v Hořicích.

Odkazy na některé z účastníků festivalu:
www.kanakotogawa.com
studioporcelain.cz
www.jitkahosprova.com
http://homepage2.nifty.com/potter-j/

Kociánova Šárka sklízí v Krakově velký obdiv

Více než dvě stovky uměleckých děl českého symbolismu a některá z nich vůbec poprvé představuje od 7. května do 7. září polským divákům výstava Vládcové snů v Mezinárodním centru kultury v Krakově. Jedinečný projekt, zahrnující obrazy, sochy, kresby, grafiky, ale také knihy z let 1880 – 1914, vznikl ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae a Muzeem umění Olomouc, které jej v rozšířené variantě a pod názvem Tajemné dálky uvede v listopadu tohoto roku.

Výstava Vládcové snů, nad níž převzal záštitu ministr kultury Daniel Herman, představuje podle kurátorky Anežky Šimkové z Muzea umění Olomouc specifickou část výtvarné scény v českých zemích mezi lety 1880 a 1914 ovlivněnou symbolismem, uměleckým směrem, který hlubokým zájmem o sen a fantazii zásadně ovlivnil umění celého 20. století. „Datace výstavy je pomyslně rámována otevřením budovy Národního divadla v Praze a začátkem první světové války,“ vysvětlila Šimková.

Obrazy, plastiky, kresby, grafiky, knihy a časopisy vystavené v Mezinárodním centru kultury v Krakově pocházejí z veřejných a soukromých sbírek v České republice a z jedné soukromé sbírky v Norsku. Exponáty podle Šimkové poukazují na výraznou linii umění českého symbolismu a jeho forem. „Výstava, jejíž koncepci připravil pražský historik umění Otto M. Urbana, poprvé uvádí český symbolismus jako samostatný fenomén. Doposud byl totiž prezentovaný jen jako kapitola v rámci širších projektů o umění na přelomu 19. a 20. století,“ vyzdvihla význam projektu kurátorka, která zajistila často komplikované zápůjčky desítek uměleckých děl.

Krakovští diváci vedle sebe uvidí kolem 220 exponátů jak věhlasných a uznávaných autorů, jako jsou Alfons Mucha, Max Švabinský, František Bílek, Josef Váchal nebo Jan Zrzavý, tak práce autorů méně známých i dosud nevystavených. „Společným jmenovatelem všech exponátů je využití symbolu, náznaku, sugesce pro poznávání podstaty skutečnosti,“ dodala kurátorka s tím, že k výstavě, která potrvá do 7. září, vydává Mezinárodní centrum kultury samostatnou polsko-anglickou publikaci.

Za českým symbolismem však není nutné cestovat do Krakova, protože Muzeum umění Olomouc bude výstavní projekt v rozšířené podobě a pod názvem Tajemné dálky reprízovat od 6. listopadu do konce února příštího roku. „Naši výstavu, pro kterou jsme vyhradili největší výstavní sál, obohatíme o další významná díla ze státních institucí, například z Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Památníku národního písemnictví,“ naznačila Šimková. Stejně jako polskou premiéru také olomouckou výstavu doplní výpravná publikace. Vydává ji nakladatelství Arbor vitae v české a anglické mutaci a poskytne čtenářům širší obraz českého symbolismu, nejen ve výtvarném umění, ale i literatuře a divadle.

Obsah výstavy naznačuje tématické rozdělení výstavy do šesti oddílů pod symbolickými názvy Vládcové snů, Ztracený ráj, Světlo a stín, Chiméry soumraku, Hovory se smrtí a Et in Arcadia ego. Právě v poslední části výstavy věnované ideálům a různým podobám lásky vévodí prostoru alabastrová socha Šárky Quido Kociána z roku 1897, zapůjčená ze sbírek Galerie plastik v Hořicích v Podkrkonoší, která je bezvýhradně obdivována všemi návštěvníky výstavy. 

PhDr. Anežka Šimková
kurátorka sbírky užitého umění Olomouc

sarka_m
Obdivovaná Šárka od sochaře Quido Kociána ze sbírek Galerie plastik v Hořicích