Digitální zpracování kartografického fondu hořického muzea a jeho zpřístupnění ve Virtuální mapové sbírce
Hořické muzeum navázalo v nedávné době spolupráci s Ing. Milanem Talichem, Ph.D. a Ing. Filipem Antošem, pracovníky Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického Akademie věd České republiky (AV ČR). Toto vědecké pracoviště ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR realizuje grantový projekt Kartografické zdroje jako kulturní dědictví. Jedním z výstupů projektu je tzv. Virtuální mapová sbírka, jež má badatelům zpřístupnit digitálně zpracované kartografické fondy muzeí, archivů, knihoven a dalších institucí v České republice a na Slovensku.
Městské muzeum v Hořicích patří mezi první instituce svého druhu, které své fondy prostřednictvím Virtuální mapové sbírky zpřístupnily badatelům. Například z Královéhradeckého kraje jsou v současné době vedle hořické sbírky zpřístupněny pouze mapové sbírky muzeí v Nové Pace a Jaroměři. Nutno podotknout, že digitalizovaný kartografický fond hořického muzea (více než 500 map a plánů) kvantitou výrazně převyšuje jaroměřskou i novopackou sbírku.
Hořická mapová sbírka byla veřejnosti částečně prezentována v roce 2013 na výstavě Krása starých map a plánů ze sbírek hořického muzea, kterou instituce realizovala ve spolupráci s Ing. Günterem Fiedlerem. Nyní se však zájemci mohou prostřednictvím Virtuální mapové sbírky seznámit s kompletním kartografickým fondem hořického muzea. Vlastivědní badatelé jistě ocení zpřístupnění městských plánů, katastrálních, revírních a dalších map z 19. a 20. století se vztahem ke zdejšímu regionu. Hořická muzejní sbírka dále obsahuje např. mapy historických krajů v Čechách z počátku 19. století, mapy okresů z druhé poloviny 19. století a další kartografický materiál odrážející dobové správní poměry. Ze specializovaných map ve zdejší sbírce lze zmínit např. železniční a poštovní mapy. Důležitou součástí fondu jsou vojenské mapy, resp. mapy dokumentující válečné konflikty v 18. a 19. století. Z těchto speciálních map zmiňme alespoň pruskou vojenskou mapu Saska a Čech z roku 1778.
Nejatraktivnější součástí hořického kartografického souboru jsou mapy z 18. století, jež zdobí krásná parerga (grafická výzdoba, v našem případě mědirytiny). Tyto mapy jsou tak zároveň dokladem dobového uměleckého cítění i zajímavým ikonografickým pramenem. Například na výzdobě legendární Müllerovy mapy Čech z roku 1720, jež patří mezi nejcennější exempláře hořického fondu, se podílel významný barokní malíř Václav Vavřinec Reiner. Za povšimnutí jistě stojí také mapy slezských knížectví z třicátých let 18. století. Některé mapy z hořického souboru zachycují i země, které byly v 18. století pro běžného Evropana něčím zcela exotickým, což dokumentuje např. mapa Chile a Paraguaye z roku 1733 nebo mapa Japonského císařství pocházející z doby kolem poloviny 18. století.
Virtuální prohlídku sbírky map a plánů hořického muzea si můžete dopřát na webových stránkách:
Václav Horák, Městské muzeum a galerie Hořice