Přednáška

Přednáška historičky umění Venduly Vašátkové o sochařce Zdeně Fibichové (1933-1991)

17. 6. 2016 od 18 hodin v divadelním sále hořické radnice

Fibichova_Stela IV
Zdena Fibichová, Stéla IV, 1966, hořický pískovec, Sochařský park svatého Gotharda

Sochařka Zdena Fibichová se v roce 1966 zúčastnila 1. Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích. V lomu U Josefa vytesala Stélu IV, která se stala jedním z prvních objektů Sochařského parku svatého Gotharda. Následujícího roku obohatila exteriérovou galerii na gothardské stráni o monumentální pískovcovou Mašli. V roce 1968 proběhla ve Štorchově síni muzea samostatná výstava autorčiny tvorby. U příležitosti 50. výročí konání 1. Mezinárodního sympozia v Hořicích pořádá městské muzeum a galerie přednášku Zdena Fibichová: Nalézání a ztrácení. O díle významné české sochařky promluví historička umění PhDr. Vendula Vašátková 17. června od 18 hodin v divadelním sále hořické radnice.

Zdena Fibichová s japonským sochařem Ko Muraiem v lomu U Josefa v létě 1967, v popředí nedokončená socha Mašle
Zdena Fibichová s japonským sochařem Ko Muraiem v lomu U Josefa v létě 1967, v popředí nedokončená socha Mašle

Zdena Fibichová patřila spolu s Věrou Janouškovou či Evou Kmentovou k silné generaci českých sochařek, které se vyprofilovaly z ateliéru Josefa Wagnera na konci padesátých let. Po krátkém figurálním období čerpajícím z inspiračních zdrojů svého profesora se před polovinou 60. let připojuje Fibichová svými bronzovými a zejména cínovými objekty k proudu tehdy převládajících strukturálních tendencí. V roce 1965 absolvuje šestiměsíční pobyt ve francouzském Vence, kde pro sebe objeví možnosti keramické hlíny, jež se jakožto materiál stane pro tvůrčí smýšlení výtvarnice určující, neboť jí plně umožní zachytit přirozené organické procesy. Po kvalitativně slabším období 70. let, kdy se až na výjimky zcela věnovala keramickému reliéfu a dekorativním objektům, vyvíjí techniku presování keramické hlíny, z níž formuje své plastiky. Později tyto objekty obaluje do kovových sítí metodou drátování. V poslední etapě svého života, od roku 1989 začíná její výtvarný projev nést explicitní zoomorfní prvky. Paralelně se sochařskou tvorbou se již od dob studií na VŠUP vyvíjí Fibichové dvourozměrné uvažování v podobě perokreseb, tušových kreseb a později pastelů a kříd. /Vendula Vašátková/

PhDr. Vendula Vašátková vystudovala Dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Rigorózní práce z roku 2011 „Zdena Fibichová (1933-1991), život a dílo české sochařky“ je dosud nejucelenějším uměleckohistorickým textem, který byl sochařce věnován. Přednášku Zdena Fibichová: Nalézání a ztrácení přednesla Vendula Vašátková v rámci Kurzu dějin umění pro pokročilé v Národní galerii v Praze v lednu 2016. V Hořicích proběhne první repríza.

Plakát k přednášce
Plakát k přednášce

 

 

Boris Jirků – Výběr z díla

Plakát k výstavě
Plakát k výstavě

Malíř, sochař a ilustrátor prof. Boris Jirků se narodil 10. dubna 1955 ve Zlíně. V letech 1970 – 1974 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a v letech 1974 – 1980 Akademii výtvarných umění, v ateliéru prof .akad. mal. Arnošta Paderlíka. Do roku 1990 pracoval jako učitel v Lidové škole umění. Vedl 17 let výuku figurální kresby a malby na VŠUP v Praze, kde krátce působil také jako rektor. Nyní vede výuku figurální kresby a malby na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Současně je vedoucím a garantem doktorandského a magisterského programu – klasická média (figurální kresba, grafika, ilustrace, malba, plastika) na Fakultě výtvarných umení Akademie umení v Banské Bystrici. Organizuje výstavy FIGURAMA, studentské kresby patnácti univerzit z Evropy a USA. Věnuje se volné kresbě, malbě, grafice, ilustraci, dřevěné a kovové plastice, výtvarným realizacím v architektuře. Zúčastnil se několika desítek kolektivních výstav u nás i v zahraničí.

www.borisjirku.cz

Snímek 034
Prof. Boris Jirků v Galerii plastik v roce 2012

 

 

 

 

 

 

 

Fotogalerie z výstavy Borise Jirků

Novinky z Galerie plastik

Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra

Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra
Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra

Sochař Jan Vítězslav Dušek (1891-1966), absolvent hořické sochařské školy a student pařížské Académie de la Grande Chaumière u Emila Antoina Bourdella, vytvořil většinu svých exteriérových soch v jižních Čechách a rovněž galerijní díla se nacházejí převážně v jihočeských sbírkách. Nicméně náklonnost k městu kamenné krásy Dušek potvrdil v roce 1926, když Galerii plastik věnoval tři sádrové modely s právem reprodukce. Jednalo se o mužské portréty, na nichž pracoval na počátku dvacátých let, tedy v období mezi studijními pobyty v Paříži.
Především na Portrétu starého muže je „bourdellovská“ zkušenost patrná. Bourdelle se stal vzorem progresivně smýšlejících českých sochařů po své pražské výstavě v roce 1909. Záhy začal jeho kurzy v Paříži navštěvovat Otto Gutfreund a Janu Štursovi zabránilo v odjezdu do města nad Seinou vypuknutí první světové války. Bourdelle nabídl alternativu k Rodinově modelaci založené na rozkladu formy a světelných efektech. Díla Emila Antoina Bourdella vycházejí z architektonické výstavby objemu, syntézy tvaru a vyrovnaného vztahu mezi celkem a detailem. Dušek, který strávil v Paříži s přestávkami více než dva roky, neskrýval obdiv k silné autoritě svého učitele a Bourdellovy sochařské metody jej přirozeně ovlivnily. Podmanivost Burdellových sochařských lekcí Dušek popsal následovně:

J. V. Dušek v novém ateliéru v Táboře, 1923
J. V. Dušek v novém ateliéru v Táboře, 1923

„V atelieru na Chaumière byly recepce po korektuře v pátek, když přicházely návštěvy ze všech zemí. Ženy plny oddaného očekávání sesedly se na točně kolem Mistra a my po různu na bedničky, uhlák, vodovod nebo na okenní rám. Živý model někdy zůstal, neboť na něm se demonstrovalo. Bourdelle psal po živém modelu uhlem, mluvil o konstrukci, blokovém formování tvaru, rozvržení plánu. Nedělal se svými celoživotními zkušenostmi tajemství a sděloval je svým žákům. Dal tak vývoji světového sochařství tolik, že to nikdy plně nezhodnotíme. Aniž bych se chtěl dotknouti velkého zjevu Rodinova, zdá se mi, že do našich dnů přesunuje se více Bourdelle, který dává moderní době více podnětů a možnosti vývoje“. [1]

Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra
Jan Vítězslav Dušek, Portrét starého muže (pan Pflégr), 1923, patinovaná sádra

Vrátíme-li se do Galerie plastik k Duškovu Portrétu pana Pflégra, můžeme konstatovat, že hlava je jasně a pevně vystavěna, emotivně promodelována a ve výrazu vykazuje monumentální kvality. Starý muž v Duškově podání není starcem na sklonku sil, ale takřka bájným hrdinou a antickým filozofem.

Duškův Portrét starého muže můžete nyní vidět ve stálé expozici Galerie plastik.

[1] Václav Šedivý, Táborský sochař Jan Vítězslav Dušek, Tábor 2016, s. 38.

 

V Hořicích závodíme už 90 let

Městské muzeum ve spolupráci s hořickým historikem motocyklových závodů na okruzích Mgr. Jaroslavem Kotrbáčkem pořádají výstavu „V Hořicích závodíme už 90 let“, která bude k vidění ve Štorchově síni muzea po celou letní sezónu od 19. května do 25. září.

Slavnostní vernisáž proběhne ve čtvrtek 19.  května v 17 hod. Výstava se koná u příležitosti výročí prvního motocyklového závodu ve  městě v roce 1926 a prvního předválečného ročníku závodu 300 zatáček v roce 1936. Návštěvníci si budou moci prohlédnout dobové fotografie, plakáty, trofeje i několik historických motocyklů, které budou za spolupráce Ing.arch. Martina Poura zapůjčeny ze soukromé sbírky.

plak_300zgh_A
Plakát k výstavě

Rozhovor se Sandrou Baborovskou, kurátorkou výstavy Neklidná figura

Ladislav Šaloun, Muž práce (Ode dne ke dni), 1898, patinovaná sádra, GP Hořice
Ladislav Šaloun, Muž práce (Ode dne ke dni), 1898, patinovaná sádra, GP Hořice

Včera byla v sálech Galerie hlavního města Prahy na Mariánském náměstí zahájena výstava Neklidná figura: exprese v českém sochařství 1880-1914. Expozice je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější samostatnou výstavou českého sochařství od zániku legendární expozice moderního českého sochařství na zámku Zbraslav. Vedle Národní galerie v Praze nebo Musée Bourdelle v Paříži mohla hořická Galerie plastik podstatně přispět k postavení expozice, která nabízí návštěvníkovi pohled na význačná sochařská díla daného období v nových souvislostech, a to z hlediska obsahu i výrazu.

O koncepci výstavy i její konkrétní podobě hovoří spoluautorka projektu a kurátorka GHMP Sandra Baborovská na Vltavě. Rozhovor si můžete poslechnout na čase 20:35 následujícího odkazu:

Komentovaná prohlídka

ej_xKomentovaná prohlídka výstavy Ellen a její sochy s autorkou Ellen Jilemnickou

Před závěrem výstavy Ellen a její sochy mají návštěvníci jedinečnou možnost setkat se se sochařkou Ellen Jilemnickou v expozici jejích
děl a dozvědět se mnoho zajímavostí o sochách a kresbách přímo od autorky.

Komentovaná prohlídka se uskuteční v úterý 3. 5. 2016 v 17 hodin ve Štorchově síni městského muzea.

Všichni jste srdečně zváni!

Fotogalerie z komentované prohlídky Ellen Jilemnické (www.horice.org)
Fotogalerie z komentované prohlídky Ellen Jilemnické (facebook)