Představujeme další plastiku z našich sbírek. Studie hlavy Ofélie se před několika týdny vrátila zpět do Hořic z výstavy Portrét v Čechách pohledem dvou staletí na Pražském hradě.
Josef Kalvoda, Studie hlavy Ofélie, před r. 1906, patinovaná sádra, Galerie plastik Hořice
Josef Kalvoda vytvořil hlavu Ofélie jako samostatnou studii k figuře oblíbené shakespearovské hrdinky. Kalvodovo zpracování námětu nese všechny podstatné rysy dobového způsobu zobrazení Ofélie: andělsky svůdná dívka s mírně vyděšeným výrazem. Kráska s mandlovýma očima a pootevřenými ústy si pravou rukou odhrnuje z tváře pramen dlouhých vlasů propletených lučním kvítím. Levou paží s odhaleným ramenem se v gestu údivu a zmatení dotýká brady. Erotický potenciál Kalvodovy Ofélie, třebaže maskovaný závojem nevinnosti a idealizovaných půvabů, je zjevný.
Postava Ofélie, její osamělost, bezmocnost i tragická smrt, poskytovala umělcům na přelomu 19. a 20. století magicky silný námět. Spojení šílenství, tehdy obecně považovaného za ryze ženskou chorobu, s něžnou krásou a zranitelností umožňovalo tvůrcům zachytit všechny erotické podtóny. I přes mnohdy dráždivě milostné zobrazení zůstává Ofélie ve výtvarném umění typickým příkladem pasivního objektu – ženy trpitelky, která tvoří paralelu k častějšímu motivu secesního symbolismu, jímž byla Femme Fatale – žena osudová.
