Ačkoli se zdá, že z letošního Mezinárodního festivalu krásných umění zaměřeného na Německo zbyla pouze výstava, která trvá do 30.10., máme pro vás i několik doprovodných programů a reprízu literární přednášky. Festival tedy ještě zcela nekončí.
Letošní Mezinárodní festival krásných umění se snaží přiblížit nám život v megapolích tak, jak jej vnímají současní Němci. Kdo byl na vernisáži výstavy v Galerii plastik a druhém festivalovém dnu, už poznal zvuky megapolí, dozvěděl se, jak se vnímá Berlín básnicky a kurátorsky i to, jak život zde proměňují nové technologie.
Výstava berlínského umělce skotského původu – Andrewa Gilberta nazvaná Emperor Andrew´s Glorious Occupation of Exotic Hořice potrvá až do 30. 10. Přináší s sebou těžké téma současného multikulturního světa: Jak se vyrovnat s tíží historie i současnosti – tedy se zneužívání lidí v mimoevropských oblastech? Tomu se věnuje jak autor sám, tak filosofie post-kolonialismu, která rozplétá třeba i to, jak se tato bolest odráží ve vzájemných vztazích. Je to uvažování poměrně nedůvěřivé k historii, kterou vždy píší vítězové. Andrew Gilbert poukazuje na násilí a nátlak, s nimiž k neznámým kulturám přistupujeme a z toho vznikající bariéry a nedůvěru. Ale i Němci a Britové pociťují nedůvěru k faktu, jak zaobaleně je jim jejich vlastní historie předkládána.
Abychom pochopili lépe taktiky, jak narovnávat tyto pokroucené vztahy, jsme v rámci doprovodného programu pozvali odborníka na post-koloniální myšlení – romanistu Vojtěcha Šaršeho. Ten nás blíže seznámí s pohledem na tyto problémy prizmatem obyvatel afrického kontinentu – přesněji s tím, jak tyto problémy reflektuje literatura subsaharské Afriky. Podvečerní program nebude jen odbornou přednáškou, ale především komentovaným čtením z vybraných textů ovlivněných dramatickými dějinami kolonialismu. Setkání s Vojtěchem Šaršem bude probíhat v Městském muzeu 12. 10. od 17 hodin a bude veřejnosti volně přístupné.
Obezřetnost, s níž se Němci chápou své historie, není nová. Podobně problematicky totiž vnímali i jazyk po veřejném odhalení genocidy koncentračních táborů. Byla to němčina, která byla jazykem propagandy a pomocí krásných básnických obratů sloužila fanatizování davů. Experimentální básníci pak začali v 50. až 70. letech zcela jinak vnímat a používat jazyk – obezřetně, radikálně a koncepčně. Na příkladu textů Helmuta Heissentbüttela se podíváme znovu i na tento problém. Přednáška Pitva jazyka se bude konat opět 6. 10. v 17 hodin v multimediálním sále Městského muzea. Program je opět volně přístupný.
Pro školy a jakékoli větší skupiny pak máme připraveny komentované prohlídky výstavy, v nichž zdůrazníme souvislosti s post-koloniálním myšlením. Takto koncipované kurátorské prohlídky pro veřejnost proběhnou 20. a 30. 10. vždy v 16 hodin. V poslední den výstavy se tak bude jednat o malou dernisáž, možná i s hudebním překvapením. Nebojte se ale vlastní termín komentovaných prohlídek objednat mailem na jaks@muzeum.horice.org.
Těšíme se na vás v Městském muzeu či Galerii plastik.
Filip Jakš