Zdena Fibichová byla jedinou sochařkou, která se v 60. letech zúčastnila prvního běhu hořického symposia. Na Gothardě zanechala rovnou dvě díla. V roce 1966, kdy sekala Stélu, ještě nepatřila mezi oficiálně přizvané umělce a dílo vlastně vzniklo jako nezávislý tvůrčí projekt manželky Vladimíra Preclíka. Nicméně o dva roky později byl již nesporný výtvarný talent Fibichové oceněn řádným pozváním.
Sochařka si vybrala námět, který předznamenal její příští zaujetí proprietami světa ženských ručních prací. Do pískovce ve zkratce převedla komplikovaný textilní motiv, který svou povahou představuje zřejmý materiálový protiklad kamene.
Jako zajímavost přikládáme odkaz na stejnojmennou cementovou plastiku umístěnou v Moravská galerie v Brně , která může být jednou z dalších autorčinou variací na námět stuhy.
