Josef Václav Myslbek (1848 – 1922), Studie k sousoší Ctirada a Šárky pro Palackého most v Praze, 1881, patinovaná sádra

Sousoší znázorňuje postavy Ctirada a Šárky, hrdiny české národní pověsti Dívčí válka. Legenda vypráví o ozbrojené vzpouře dívek proti mužům v dobách po smrti kněžny Libuše. Mladý vladyka Ctirad se stane obětí léčky, kterou na něj nastraží vůdkyně spiknutí Vlasta. Ctirad se zamiluje do krásné Šárky, kterou náhodně objeví v lese připoutanou ke kmeni stromu. Vlasta se svou družinou Ctirada zajme a na Děvíně jej umučí.

Myslbek zpracoval epický námět do přesvědčivé lyrické kompozice. Ctirada a Šárku zachytil v okamžiku, kdy mladý vladyka osvobozuje dívku z domnělých pout. Šárka se pravou rukou přidržuje stromu, levou se dotýká Ctiradových vlasů. Kadeře má spletené do dlouhých copů, které se jí ovíjejí kolem nahých paží. Pod ňadry má širokým pásem přivázanou suknici, která v jemné drapérii ulpívá na dívčiných nohou. Něžný, až milostný, pohled upírá směrem ke Ctiradovi, který jej opětuje. Ctirada zobrazil Myslbek v podřepu, oděného do krátkého roucha, s pláštěm přehozeným přes koleno. Pravou rukou objímá Šárku kolem boků, v levé ruce drží roh. Mladíkovy nepoddajné vlnité vlasy, svalnaté tělo a mírně nestabilní postoj dodávají celé kompozici na životnosti. Sousoší doplňuje havran sedící za postavou Šárky na pahýlu kmene stromu. Ten symbolizuje smrt, která následuje jako nevyhnutelné vyústění podlé zrady.

Model sousoší vznikl v roce 1881 jako jeden ze čtyř vítězných návrhů na výzdobu pražského Palackého mostu. Díla Přemysl a Libuše, Lumír s alegorií písně, Záboj se Slavojem i Ctirad a Šárka přímo na mostě podle Myslbekových modelů vysekali bratranci Josef a František Ducháčkové z hořického pískovce, který byl vylomen z velké stěny Panského lomu v Podhorním Újezdě. Sousoší Ctirada a Šárky dokončili v roce 1897. Na sklonku 2. světové války byla sousoší poničena a po restaurování přesunuta na Vyšehrad. Posléze byly z technických důvodů zbourány pylony na nárožích Palackého mostu a Myslbekovy sochy zůstaly na Vyšehradě natrvalo.

Do sbírky Galerie plastik věnovala Myslbekův model Ctirada a Šárky v roce 1909 historička a teoretička umění Renáta Tyršová.

Plastiku v roce 2020 restaurovala Mgr. Martina Hozová, akad. soch.
Restaurování plastiky bylo uskutečněno s finanční podporou Ministerstva kultury.

PhDr. Jana Cermanová, Ph.D.

2 thoughts on “Josef Václav Myslbek (1848 – 1922), Studie k sousoší Ctirada a Šárky pro Palackého most v Praze, 1881, patinovaná sádra”

  1. Dobrý den,
    můžete mi prosím napsat, jakou výšku má dotyčný model? Zabývám se historií myslbekových sousoší z Palackého mostu i jejich modelů.
    Děkuji.

    1. Dobrá den,
      omlouváme se za pozdní odpověď – komentáře na stránkách mimo sezonu nekontrolujeme často. Příště se případně pro jistotu rychlejší odpovědi obraťte rovnou na crhova@muzeum.horice.org.
      Výška modelu je 75 cm, podstavec má rozměry 47 x 43 cm.
      S přáním hezkého dne,
      Anna Crhová
      Galerie plastik Hořice

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Napište číslo, které vidíte níže (ochrana před spamy) *