Poklady sbírky III.

Jan Laušman, Fotbalista, kolem r. 1902, sádra, Galerie plastik Hořice

Socha Fotbalisty reprezentuje jak svým námětem, tak i formálním zpracováním jednu z nejpozoruhodnějších prací sbírky z období kolem roku 1900. Obličej, vlasy a partie nohou sportovce jsou modelovány v ploškách s ostrými hranami, jež vytvářejí kontrast k výrazně hladšímu povrchu rukou. Nápadná nehybnost postavy může vzhledem k dynamické podstatě sportovního námětu působit až nepatřičně, autor tak ovšem umocnil napětí celé kompozice.

Laušman se plastikou Fotbalisty vzdaluje akademismu i soudobým uměleckým směrům – symbolismu, dekadenci i secesi, které čerpaly motivy zejména z oblasti historie, literatury a mytologie. Volí téma pro svou dobu nezvyklé, zcela civilní, přesto až exotického účinku. Sochař neusiluje o věrnou iluzi reality, spíše chce vytvořit dílo, jež by zachytilo atmosféru a pocity moderní společnosti počátku 20. století a rodící se fenomén sportu poskytl Janu Laušmanovi výjimečný námět. 

Poklady sbírky II.

Představujeme další plastiku z našich sbírek. Studie hlavy Ofélie se před několika týdny vrátila zpět do Hořic z výstavy Portrét v Čechách pohledem dvou staletí na Pražském hradě.       

Josef Kalvoda, Studie hlavy Ofélie, před r. 1906, patinovaná sádra, Galerie plastik Hořice

Josef Kalvoda vytvořil hlavu Ofélie jako samostatnou studii k figuře oblíbené shakespearovské hrdinky. Kalvodovo zpracování námětu nese všechny podstatné rysy dobového způsobu zobrazení Ofélie: andělsky svůdná dívka s mírně vyděšeným výrazem. Kráska s mandlovýma očima a pootevřenými ústy si pravou rukou odhrnuje z tváře pramen dlouhých vlasů propletených lučním kvítím. Levou paží s odhaleným ramenem se v gestu údivu a zmatení dotýká brady. Erotický potenciál Kalvodovy Ofélie, třebaže maskovaný závojem nevinnosti a idealizovaných půvabů, je zjevný.

Postava Ofélie, její osamělost, bezmocnost i tragická smrt, poskytovala umělcům na přelomu 19. a 20. století magicky silný námět. Spojení šílenství, tehdy obecně považovaného za ryze ženskou chorobu, s něžnou krásou a zranitelností umožňovalo tvůrcům zachytit všechny erotické podtóny. I přes mnohdy dráždivě milostné zobrazení zůstává Ofélie ve výtvarném umění typickým příkladem pasivního objektu – ženy trpitelky, která tvoří paralelu k častějšímu motivu secesního symbolismu, jímž byla Femme Fatale – žena osudová.

Nový prospekt stálé expozice Galerie plastik

Umělecká sbírka Galerie plastik má charakter reprezentativního souboru děl českého sochařství sklonku 19. a první poloviny 20. století. Sbírka díky svým kvalitám vzbuzuje trvalý zájem odborníků i uměnímilovné veřejnosti. V rámci propagace stálé expozice Galerie plastik jsme pro Vás připravili nový propagační prospekt, který obsahuje základní údaje o sbírce a informace pro návštěvníky galerie v česko-anglické jazykové mutaci.

Doufáme, že se Vám prospekt bude líbit a že díky němu naleznou do hořické galerie cestu další příznivci výtvarných umění.

Letáček ke stažení (strana A)Stáhnout
Letáček ke stažení (strana B)Stáhnout

Poklady sbírky I.

Vážení návštěvníci, 
české galerie i většina světových muzeí umění zůstávají i nadále z důvodů bezpečnostních opatření uzavřené. Protože Galerie plastik není výjimkou a nemůžeme s Vámi bohužel zahájit výstavní sezónu 2020 osobně, připravili jsme si pro Vás pravidelné příspěvky o pokladech našeho depozitáře. Doufáme, že Vám naše díla nabídnou v současné situaci alespoň drobné odreagování. 

Quido Kocián, Malíř Ludvík Vacátko, 1899, patinovaná sádra, Galerie plastik Hořice

Portrétní tvorba prostupuje dílem Quida Kociána spíše výjimečně a jakoby mimochodem. Sochař, který je znám především díky originálním secesně-symbolistním a expresivním plastikám, prakticky netvořil podobizny na zakázku a pokud portrétoval, pak čistě z osobních důvodů. V centru sochařova zájmu se nacházelo především vystižení psychického stavu a nejvnitřnějších stránek lidské povahy, vnější fyzická podoba jej zajímala až na druhém místě.

Na sklonku 19. století vytvořil Kocián několik mužských portrétů dle modelů ze svého blízkého okolí. K nim náleží i suverénně modelovaná podobizna kolegy malíře Ludvíka Vacátka, kterého zachytil jako mladého elegána s natočenými kníry a bujnou kšticí nad vysokým čelem, v jehož zasněném nostalgickém pohledu se pomyslně odráží mnohé z pocitů generace přelomu 19. a 20. století. 

Přednáška Michaela Zachaře o pestré historii českého portrétu

U příležitosti pražské výstavy Portrét v Čechách pohledem dvou staletí, na níž se Galerie plastik podílí významnou zápůjčkou sochařských portrétů, proběhla v multimediálním sále hořického muzea stejnojmenná přednáška. Historik umění PhDr. Michael Zachař představil účastníkům velmi rozmanitý výběr špičkových děl portrétního umění od klasicismu po současnost. Příznivci portrétu se prostřednictvím atraktivního výkladu seznámili s autory podobizen i pestrými příběhy jejich vzniku.

Výstavu Portrét v Čechách pohledem dvou staletí, na níž jsou hořické sochy představeny v nových kontextech, můžete navštívit v Císařské konírně Pražského hradu do 22. března. Téma podobizny rozvíjí rovněž výstava Sochařských portrétů Františka Drtikola, Františka Janečka a Toyen v Městském muzeu v Hořicích, která je otevřena do 1. března.

Galerie plastik / výstavní program a plán doprovodných akcí na rok 2020

8. – 26. 4. 2020

Recyklace

Výstava prací žáků výtvarného oboru ZUŠ Hořice

Výstava přesunuta na duben 2021.

www.zushorice.cz

12. 5. – 28. 6. 2020

Ivana Štenclová – Little Monster

Ivana Štenclová (1980), studovala v letech 1999-2005 na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru kresby prof. Jitky Svobodové a kresba také dodnes zůstává jejím stěžejním vyjadřovacím prostředkem.

Experimentuje s formou, technikami i průmyslovými materiály (kreslí tavnou pistolí i injekční stříkačkou, vrství obrazy z izolačních krytin, plete je z drátů, užívá malířského dekoračního válečku či razítek, pomocí laseru vypaluje motivy skrze plech). Kresebná linie je stále určujícím faktorem jejích obrazů. Uplatňuje se především v ornamentech, které však nemají zdaleka jen dekorativní funkci. Umocňují obsah obrazu a často jej i spoluvytvářejí.

Od roku 2000, kdy jako studentka poprvé vstoupila na uměleckou scénu, jsou páteří tvorby Ivany Štenclové mezilidské, především pak rodinné vztahy. Zajímá se o vztah jedince, prostoru a času v různých fázích jeho vývoje. Zpočátku podrobovala analýze své vlastní dětství a nejbližší příbuzné, později se tématem jejích děl stalo také vlastní mateřství a dcera.

Štenclová je zastoupena v pražské Národní galerii i ve světových sbírkách – např. Nadace J.a M. Jelínek, Švýcarsko, Museum moderního umění A.Warhola, Slovensko, Wing Shya Collection, Hongkong.

www.stenclova.cz

16. 5. 2020

Šachy vs. sochy/ krajský přebor družstev v bleskovém šachu

Zrušeno

29. 5. 2020

Galerijní noc

Galerie plastik se zapojuje do festivalu muzejních a galerijních nocí: výtvarné dílny pro děti, komentované prohlídky, koncert.

Akce přesunuta na podzim 2020

červen – říjen 2020

Tomáš Skalík / Sochy pro Hořice

Exteriérová instalace objektů sochaře Tomáše Skalíka v prostoru „horního“ náměstí Jiřího z Poděbrad.

www.skalik.net

14. 6. – 30. 8. 2020

Josef Wagner (1901-1957) / raná tvorba

Josef Wagner pocházel ze staré východočeské kamenické rodiny. V Hořicích nejprve vystudoval kamenosochařskou školu a v letech 1922-1927 se učil sochařství u profesorů Jana Štursy, Otakara Španiela a Otto Gutfreunda. Jeho spolužáci byli mimo jiné budoucí významní sochaři Vincenc Makovský, Hana Wichterlová, Bedřich Stefan, Jan Lauda nebo Marie Kulhánková, která se později stala jeho manželkou. Za dob studií podnikl s Makovským cestu do Paříže, kde byl uchvácen plastikou přírodních národů. Jeho další cesty vedly do Itálie, kde studoval díla antiky a renesance. Největší vliv na jeho tvorbu měla cesta do Řecka, díky které vznikly jedny z nejradikálnějších plastik. Dvacátá a třicátá léta se nesou v duchu avantgardy, díla z těchto let patří k tomu nejlepšímu co Wagner vytvořil. V letech 1945-1957 působil jako vedoucí sochařského ateliéru na Vysoké škole umělecko-průmyslové, kde vychoval celou jednu generaci významých sochařů, která se prosadila v 60. letech (Olbram Zoubek, Eva Kmentová, Věra Janoušková, Vladimír Janoušek, Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Zdeněk Šimek, Vladimír Preclík, Alina Szapocznikow). Jeho pedagogické působení, pro něž byl charakteristický především svobodný přístup, významně ovlivnilo další směřování českého sochařství.

Výstava přesunuta na letní měsíce roku 2021.

4. 7. – 30. 8. 2020

Jiří Středa – Málo viděný svět

Sochař Jiří Středa se narodil v roce 1956 v Náchodě. Nyní žije a tvoří v Praze. Po absolvování hořické sochařsko-kamenické školy se dostal na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou dokončil roku 1982 (přípravka u Karla Kolumka, poté atelier Sochařství u Jiřího Bradáčka). Od roku 2012 je předsedou Rady Spolku sochařů České republiky, který organizuje výstavy, sympozia i sochařské soutěže.

jiristreda.cz

3. – 7. 8. 2020

Letní ateliér pro mladé umělce

Galerie plastik pořádá příměstský tábor s výtvarným programem a letní zábavou.

22. – 23. 8. 2020

Plenér aneb malířské setkání v hořické krajině

Dvoudenní kurz pro zájemce o plenérovou malbu.

10. – 13. 9. 2020

Mezinárodní festival krásných umění 2020 / Maďarsko

Město Hořice, proslulé sochařskými sympozii, navazuje Mezinárodním festivalem krásných umění na mnohaletou tradici setkávání umělců na nadnárodní úrovni. Umělci z USA, Japonska, Itálie,Polska, Slovenska i Ukrajiny patřili mezi účastníky těchto uměleckých setkání a jejich sochařská díla dodnes zdobí hořické sochařské parky U sv. Gotharda a U sv. Josefa. Tradici spolupráce s významnými světovými umělci v posledních letech obnovila Galerie plastik, jež se také pravidelně stává hlavním dějištěm festivalu. Galerie v případě festivalu koncipuje program zaměřený nejen na prezentaci vizuálního umění, ale především na širší představení kultury daného národa, a to včetně ochutnávek z literární tvorby, klasické i populární hudby, filmu a gastronomie. Kurátoři festivalu se v současné době soustředí na mapování současné mladé umělecké scény Maďarska, která spoluutváří bohaté multikulturní prostředí širšího středoevropského regionu.

12. – 27. 9. 2020

Mezinárodní festival krásných umění / výstava v Galerii plastik

4. 10. – 1. 11. 2020

Ladislav Jezbera

Jeden z předních reprezentantů českého nefigurativního sochařství, absolvent ateliérů Vladimíra Preclíka a Jana Ambrůze na FAVU VUT v Brně a v současné době vedoucí uměleckých oborů hořické SPŠKS vytvoří pro prostory Galerie plastik jedinečnou uměleckou instalaci.

Ladislav Jezbera

Portrét v Čechách pohledem dvou staletí

Galerie plastik Hořice Vás srdečně zve na přednášku

Portrét v Čechách pohledem dvou staletí

O portrétní tvorbě v období od vrcholného klasicismu po současnost promluví historik umění PhDr. Michael Zachař.

Přednáška se uskuteční v pondělí 10. února 2020 od 17 hodin v Multimediálním sále Městského muzea v Hořicích.

Přednáška je připravena u příležitosti výstavy portrétů v Císařské konírně Pražského hradu, na níž Galerie plastik participuje významnou zápůjčkou sochařských podobizen. Téma se současně vztahuje k aktuální výstavě Sochařských portrétů ve Štorchově síni Městského muzea.

Fotogalerie – Sochařské portréty

Za přítomnosti Jiřího Středy a Marie Šeborové ze Spolku sochařů České republiky byla ve čtvrtek slavnostně otevřena výstava sochařských portrétů Františka Drtikola, Františka Janečka a Toyen. Slavné „hlavy“ budou k vidění ve Štorchově síni hořického muzea až do 1. března 2020.