Vážené příznivkyně, vážení příznivci Městského muzea a galerie v Hořicích,
přijměte pozvání na vernisáž výstavy Paralely, která se uskuteční v pátek 13. května od 17 hodin ve Štorchově síni Muzea a následně od 18.30 v Galerii plastik, kde uslyšíte koncert Marie Ladrové.
Výstava představí tvorbu šestice významných současných umělců, Moniky Immrové, Jakuba Lipavského, Miloslava Mouchy, Zdeňka Trse, Vladimíra Vély a Jindřicha Zeithammla a potrvá do 28. srpna.
Připomeňte si s námi výstavu Nepatnost Lenky Kerdové, Elišky Perglerové, Ladislava Železného a Desla Schnebeho. Vernisáž fotil Michal Ludvík, expozici fotil Filip Jakš.
Kurátorský text:
Instalace na výstavě Nepatrnost reagují na prostor stálé sbírky a zasahují do něj coby jeho protiklad. Nadrozměrná díla utváří vůči sobě vyvážené prostředí, které nás vede k tomu, co není zjevné. Vzpomínka, legenda o světci i prostor muzea se změní, když se jimi právě nezabýváme. To, co se ztratilo z našich očí, získává nový život v naši představách, je zažíváno znovu a jinak.
Cesta k opětovnému prožitku je zde lemována nepatrnými vjemy. Vzpomínání je těkavý děj a ruch a šum v tomto procesu je jeho integrální součástí. Když se odhalují jednotlivé vrstvy, reagují na sebe a jejich odloučení je proces, kdy se celý bal v naší mysli proměňuje. Nepatrnost se rozplétá a rozkvétá.
Lenka Kerdová v díle Posun nechává unikat mizející záznam – vzpomínku na Hamburský přístav. Její dílo můžeme chápat také jako setkání „sugestivního“ akvarelu a „přesného“ filmu, ačkoli tyto tradiční přívlastky můžeme libovolně proměnit. Oba záznamy dohromady doplní stopy chybějícího obrazu. Podobně obraz svatého Norberta, který byl při restaurování sejmut z plátna, zanechal po sobě stopy – jak fyzické, tak duchovní. Myšlenkovou mapu akcidencí a esencí jeho příběhu sestavil rakouský filosof Desl Schnebe. Instalace Elišky Perglerové se ohýbá a naklání, sama rámuje své okolí, je nestálá a nejistá, zároveň křehká a zranitelná. Kámen od Ladislava Železného, který v expozici vrní, je tichým hlasatelem faktu, že pro něj jakožto přírodní materiál již není cesty zpět. Tím připomíná rodinovský komentář k charakteru soch jako takových – neustále se rodí z kamene, stále pro sebe hledají význam a tvar našich představ.
Celý koncept výstavy je postaven jako vztah okraje ke středu. Okraj – okolí díla obvykle bývalo v kompetenci galeristů. Ovšem rámování vjemů, kontext a rozvržení je dnes často důležitou sdělnou taktikou autorů. A pokud samo dílo je spíše prostředím, když chybí velký centrální motiv, k němuž bychom se měli ubírat, pak se začnou vynořovat vedlejší děje, které daleko více zaměstnávají naši představivost. V centru se tak ocitá divák a jeho vjemy a vize.
Stejně jako na výstavě jsou i naše každodenní prožitky doprovázeny nepatrnými proměnami zvuků, světla a objektů, jež máme ve zvyku považovat za pouhé kulisy toho, nač se zaměřuje naše pozornost. Ale právě drobná setkání s druhotnými a nečekanými jevy ovlivňují prožitky těch pro nás podstatných. Stíny stromů na skle galerie, ptačí zpěv v okolí památky, velikost a akustika v prostoru, kde se ocitáme.
Okolí jevů se vždy dotýká jejich centra a jeho význam je větší, než připouštíme. To, čeho si běžně nevšímáme, je však stěžejní pro hodnotu, jíž vjemům přisuzujeme.
Dobrý den, přijďte se s námi rozloučit s výstavou Nepatrnost, ve čtvrtek 5. 5. budeme mít mimořádně ještě otevřeno – od 10 do 17 hodin.
V 17 hodin proběhne komentovaná kurátorská prohlídka, zvuková intervence uměleckého experimentátora autora hudebně-zvukových kompozic Marka Hlaváče a ornitologická procházka s biologem Kamilem Čihákem ze Dvora Králové.
Těšíme se na vás!
Filip Jakš a kolektiv Hořického muzea a Galerie plastik.
Vážení příznivci Galerie plastik a všech nepatrných uměleckých prožitků.
Srdečně zveme na komentované prohlídky výstavy Nepatrnost, v níž se zaměříme na rozdíl mezi moderními díly, postmodernou a současným uměním, které se často soustředí na rámování skutečnosti. Kurátorský komentář vám představí výstavu v estetickém a filosofickém kontextu. Dotkneme se pojmů site-specific, monument a situacionismus, které jsou zásadními hybateli výstavních principů 2. pol. 20 stol.
Přednáška s následnou diskuzí trvá cca 45 minut. Pravidelně bude 8. a 22. 4. 2022 vždy od 16. hodin a individuálně je možné si ji objednat na telefonu 778489781. Vstupné je zdarma.
Vážené příznivkyně, vážení příznivci Městského muzea v Hořicích,
srdečně Vás zveme na výstavuNepatrnost, která v Galerii plastik zdůrazní proměnlivost dojmů. Drobné pohyby v dílech Lenky Kerdové a Elišky Perglerové ukáží křehkost prostředí v němž se pohybujeme i našich vzpomínek. Ladislav Železný infiltruje stálou sbírku kamenem, který bude vyprávět o svém vyrvání z nitra přírody a z příběhu o životě svatého Norberta abstrahuje Desl Schnebe klíčové momenty do schématu myšlenkové mapy, ač obrazy ze života světce již byly vymazány. Mnohé vzpomínky sice z naší paměti mizí, zůstávají po nich však nepatrné otisky, jichž bychom si měli umět všímat.
Vernisáž proběhne v sobotu 26. 3. v 17:00 v Galerii plastik – ul. Gothard 1639, poté se projdeme do budovy muzea na nám. Jiřího z Poděbrad 160. Při přesunu svou skladbu Cielo zahraje Ladislav Železný a v muzeu vystoupí pardubická freejazzová kapela Frisk.
Samotná výstava pak bude v Muzeu k vidění do 4. 5. od čtvrtka do neděle 10-17 hod.
Lenka Kerdová, Eliška Perglerová, Ladislav Železný a Desl Schnebe z Rakouska
27. 3. – 4. 5. Galerie plastik
Multimediální instalace autorského tria sestává z akvarelu, zvukové instalace a filmové projekce, které se spojí v pohyblivý objekt. Těkavé nepatrné vjemy provedou diváka do prostoru se stálou sbírkou děl 19. a 20. století.
Paralely
Monika Immrová, Jakub Lipavský, Miloslav Moucha, Zdeněk Trs, Vladimír Véla, Jindřich Zeithamml
14. 5. – 28. 8. Štorchova síň městské muzeum a Galerie plastik
Propojení, interakce i konfrontace sochařů a malířů prostřednictvím různých forem výpovědí vedou diváka k rozhovoru s abstraktními díly. Hmota díla je nekonečným sledem odpovědí na nové a nové otázky diváků.
Mezinárodní festival krásných umění
9. 9. – 30. 10. Galerie plastik a další prostory (bude upřesněno)
V Galerii plastik se v září odehraje umělecký festival, který v různých médiích představuje tvorbu zaměřenou každý rok na jinou zemi. Letos to budou autoři z Německa, kteří pociťuji tíži života v megapolis, na což se bude zaměřovat i doprovodný hudební, literární, filmový a diskuzní program.
Objekt ve veřejném prostoru
24. 5. – 31. 8. prostor před Městským muzeem
Tomáš Polcar bude od května do konce léta vystavovat na náměstí sochařský objekt. Jeho díla reflektují archetypální tvary a jsou meditativním setkáním se surovou hmotou.
Těšíme se na vaši návštěvu.
Pavel Doskočil / Není pravda, že kapacita mozku s postupujícím věkem neklesá
Kurátorský text výstavy
Sochař Pavel Doskočil (1968) se rozhodl věnovat umění až po maturitě na Gymnáziu Boženy Němcové v Hradci Králové, kde absolvoval větev s matematicko-fyzikálním zaměřením. Sochařství se nejprve učil na Střední průmyslové škole sochařské a kamenické v Hořicích a pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v Ateliéru sochařství profesora Karla Nepraše a posléze v Ateliéru intermediální tvorby profesora Milana Knížáka. Absolvoval rovněž sochařskou stáž na Fachhochschule v německém Kielu pod vedením profesora Jana Koblasy. Vedle volné sochařské tvorby, restaurování a kurátorských projektů se v profesním životě věnuje především pedagogické činnosti (dříve na Univerzitě Hradec Králové, v současnosti na Střední uměleckoprůmyslové škole sochařské a kamenické v Hořicích). Působí jako textař a hráč na basovou kytaru a vysavač v hudebně-performačním tělese Piano.
Pavel Doskočil je jako výtvarník a pedagog příkladně obeznámen s dějinami výtvarného umění. Vlastní tvorbu hojně vztahuje k dílům i událostem minulosti a v nové formě prověřuje a relativizuje jejich podobu i významy. Jeho díla mají na první pohled schopnost působit jako humorný a svěží plod pouhé imaginace a intuice, ale hledání tvarové harmonie je pro Pavla Doskočila i exaktní proces založený na zkoumání vyvážených číselných poměrů, prověřování uměřenosti a souladu jednotlivých částí a jejich vztahu k vyššímu celku. Božská proporce i Fibonacciho posloupnost, od nepaměti propsané v dokonalých přírodních tvarech, tak mají své pevné místo i v Doskočilových zdánlivě jednoduchých sochách, objektech a instalacích.
Dominantu hořické výstavy představuje monumentální socha Atlase – antického Titána a vůdce neúspěšné vzpoury proti Diovi, který za trest nese na svých bedrech tíži celé nebeské klenby. Atlas má v Doskočilově pojetí formu robustního stavebního pilíře jakoby sestaveného z masivních kubických bloků. Tělo slavného hrdiny, jehož výtvarné vzezření řešili před Doskočilem zejména nespočetní barokní umělci, je odrazem jasného řádu, tvarové redukce a formální jednoduchosti, tedy kvalit, jež jsou Doskočilově tvorbě trvale vlastní. V obsahové rovině Atlasova příběhu s jeho existenciálním rozměrem tentokrát autor nabízí divákovi možnost zamyslet se nad budoucností vlastně celé sochařské disciplíny.
V sérii živých pohybových studií, jež jsou zpracovány v dřevěné tyčovině – signifikantním materiále Doskočilovy zralé tvorby, vzdává autor osobitý hold kuboexpresionistickému pojetí figury v díle slavného příslušníka Osmy, čechofrancouzského malíře Otakara Kubína (1883-1969). Přítomnost nezaměnitelného koštěte jako ready-made objektu pak potažmo odkazuje k jedné z nejvlivnějších osobností moderního umění, Marcelu Duchampovi (1887-1968). Vedle promyšlené citace je Pavlu Doskočilovi vlastní i bystrá ironická glosa, zpravidla redukovaná do maximálně tvarově a barevně oproštěného znaku.
Doskočilův dobrovolný exil v lůnu zahrady vršecké fary přináší své ovoce v podobě zcela aktuálních prací, v nichž výtvarník přijímá roli objevitele a iniciátora tvůrčího procesu. Výtvarné provedení však s nesmírnou pokorou a respektem k přírodním systémům přenechává vyšším silám. Křehké a nereprodukovatelné „stromové a kompresorové“ kresby jsou jistým dokladem, jak samolibá a bláhová je lidská touha ovládnout a pokořit Matku přírodu a jak prospěšná může být nalezená rovnováha a symbióza s ní.
Pavel Doskočil v Galerii plastik svébytným způsobem a s lehkostí sobě vlastní bilancuje. A v nejmenším ho netrápí, zda Není pravda, že kapacita mozku s postupujícím věkem neklesá.
Vážení návštěvníci a přátelé výtvarného umění, srdečně Vás zveme na zahájení výstavy Pavla Doskočila „Není pravda, že kapacita mozku s postupujícím věkem neklesá“. Vernisáž se koná 23. září v 17 hodin. Výstava potrvá do 31.10. 2021. Těšíme se na Vás.
V průběhu víkendu 21. a 22. 8. v galerii probíhal malířský kurz, Plenér 21. Bylo to milé setkání v hořické krajině. Vkládáme několik fotografií pro inspiraci a jako motivaci. Třeba se k nám příště někdo přidá…