Výstava JAN WAGNER: SOCHAŘŮV SEN představuje málo známou tvorbu solitéra českých dějin umění a významné hořické osobnosti.
V díle Jana Wagnera se střídá citlivé sochařství, navazující na dlouhou, nejen rodinnou tradici, s unikátní tvorbou mechanických, dodnes funkčních objektů.
Přijďte poznat autora a jeho práci při komentované prohlídce s kurátorkou výstavy Zuzanou Kriškovou ve čtvrtek 15. května v 17 hodin v hořické Galerii plastik!
V rámci oblíbeného výtvarného tábora, pořádaného ve spolupráci s Lesním klubem Lišákovo doupě, si budeme povídat o umění – ale hlavně budeme tvořit! Tábor pak zakončí slavnostní vernisáž děl, která vytvoříme.
Sochař, medailér a pedagog Jan Wagner (1941 – 2005) spojil podstatnou část svého profesního i osobního života s Hořicemi. Pokračovatel sochařského rodu Wagnerů zde nejen částečně žil a tvořil, ale ve dvou etapách, i pedagogicky působil na místní Střední uměleckoprůmyslové škole sochařské a kamenické. Výstava Jan Wagner: Sochařův senpřipomíná dvacet let od Wagnerova úmrtí dílo a osud autora, který je dnes širší veřejnosti téměř neznámý.
Jan Wagner vystudoval mezi lety 1960 a 1966 Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Karla Hladíka. V průběhu šedesátých let se jeho prvotní zájem o koně a cirkusové prostředí přesunul směrem ke kinetickým, často funkčním plastikám. Po dalších studiích na Akademii umění ve Vídni se zabýval tvorbou medailí a po svém návratu do Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech, vytvořil řadu realizací pro veřejný prostor převážně východočeských měst. Ve stejné sobě vznikaly i jeho rozličné a v podstatě nesochařské, pohyblivé a často i svítící objekty technicistního charakteru či asamblážové objekty inspirující se estetikou surrealismu. Z té si vypůjčil i techniku koláže, jejichž tvorbou vyplnil své závěrečné tvůrčí období, a ve kterých až cynicky reflektoval období po sametové revoluci.
Výstava Jan Wagner: Sochařův sen představuje výběr ze všech tvůrčích etap tvorby autora, který byl na české výtvarné scéně solitérem stojícím mimo dobové výtvarné proudy. Pohled do životního příběhu Jana Wagnera může sloužit i jako sonda do osudu opomíjené skupiny výtvarných umělců a umělkyň tvořících a realizujících se v době státního socialismu napříč regiony, mimo hlavní centrum. Součástí výstavy budou dosud neznámé fotografie ranných Wagnerových děl z archivu Pavla Paula uloženého ve Vědecko-výzkumném pracovišti AVU.
Výstava byla podpořena dotací Ministerstva kultury ČR – děkujeme!
Anna Bochkova, András Cséfalvay a Lukáš Likavčan, Katarína Poliačiková + František Hudeček
sobota 3. 8. VERNISÁŽ
14:00 DĚTSKÁ VERNISÁŽ s keramickou dílnou s Annou Bochkovou
17:00 ZAHÁJENÍ VÝSTAVY s kosmickou hudbou s Viktorem Dadi
kurátorka: Anna Crhová
Galerie plastik Hořice
Mezinárodní festival krásných umění se do Galerie plastik vrací už po desáté. Tentokrát jsme se rozhodli, pojmout ho trochu jinak: bude se jednat o internacionální přehlídku umění, které reflektuje téma vskutku mezinárodní – kosmos. V Hořicích tak představí svá keramická mimozemská města Anna Bochkova, k vidění bude filozoficky laděné video umělce Andráse Cséfalvaye a filozofa Lukáše Likavčana a prozkoumat budeme moct také fotografie vesmíru, představené v projektu Kataríny Poliačikové. Současná díla pak doplní grafika Františka Hudečka, jeden z nových přírůstků naší sbírky.
Festival ale tentokrát nebude pouze o umění, ale také o vědě! Ve spolupráci s jičínskou Hvězdárnou jsme pro vás připravili i přednášky o astrofotografii a sledování hvězd. Do vesmíru se přeneseme také při projekci filmu Ikarie XB1 Jindřicha Poláka (1963).
sobota 3. 8. 17.00 vernisáž výstavy s vesmírem inspirovaným občerstvením a koncertem
pátek 16. 8. 17.00 David Vališka: O astrofotografii / přednáška / Galerie plastik
sobota 17. 8.20.00Ikarie XB1 (Jindřich Polák, 1963) / filmová projekce / Městské muzeum Hořice
Tvorba Ladislava Šalouna je významnou součástí historie Hořic. Jeho secesně-symbolistní sochy najdeme ve veřejném prostoru. Důkazem přátelství, jež ho k Hořicím vázalo, jsou i komorní sochařské práce věnované Umělecké síni, Galerii plastik či Janu Kyselovi, který svou sbírku odkázal hořickému muzeu.
Jednou z takových prací je i PÍSMÁK z roku 1923, fragment podobizny muže, jehož zadumanou tvář s přivřenýma očima obklopují vlny vlasů a vousů. Ty v podobizně přitahují největší pozornost a to zejména díky svému výtvarnému řešení. Nejsou modelované jednotlivě pramen po prameni, ale vytvářejí promodelovanou hmotu, jejíž povrch pokrývají křivkovité linie. S touto stylizací vlasů a vousů kontrastuje realisticky ztvárněný Písmákův obličej.
Postava písmáka jako zástupce lidové inteligence v období raného novověku, laického znalce Bible, kronikáře a stoupence husitské či protestanské víry má své logické místo v sochařově tvorbě. Podobný typ postavy moudrého starce se objevuje ve zpodobnění pro Šalouna zásadních postav Jana Husa nebo rabbiho Löwa.
Hořické muzeum a galerie mají ve sbírce Písmáky dva: jednoho ze sádry (datovaného před rok 1915), podle kterého ho nejspíš v roce 1923 reprodukovali žáci a učitelé Sochařské a kamenické školy do letovického hadce. Tímto způsobem se totiž do Galerie plastik dostalo velké množství děl.
čtvrtek 6. června v 16.30 prohlídka výstavy To, co zbylo s kurátorkou Ivou Mladičovou a vystavujícím Štěpánem Málkem
neděle 23. června v 17.00 prohlídka stálé expozice, zaměřená na historii spolupráce sochařské a kamenické školy s Galerií plastik – provedou Anna Crhová a Marcel Strnadel
neděle 30. června v 17.00 prohlídka výstavy To, co zbylo s kurátorkou Ivou Mladičovou a vystavujícími + křest katalogu výstavy
Výstava To, co zbylo, ukazuje na příkladu děl pětice absolventek a absolventů Střední umělecko-průmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích, jaké dopady mělo studium na této významné hořické instituci. Výstava se koná u příležitosti 140. výročí od založení školy.
Ve čtvrtek 25. dubna proběhla vernisáž výstavy TO, CO ZBYLO absolventek a absolventů hořické sochařské a kamenické školy Kryštofa Kaplana, Markéty Korečkové, Štěpána Málka, Lenky Melkusové a Petra Stibrala, kterou připravila Iva Mladičová.
Vernisáž výstavy doprovodila tvorba živého obrazu s umělci Karlem Kuncem a Martinem Zetem, do které se zapojili také současní studenti a studentky školy.