Jan Wagner: Sochařův sen / komentovaná prohlídka s kurátorkou

čtvrtek 15. května v 17 hodin

Výstava JAN WAGNER: SOCHAŘŮV SEN představuje málo známou tvorbu solitéra českých dějin umění a významné hořické osobnosti.

V díle Jana Wagnera se střídá citlivé sochařství, navazující na dlouhou, nejen rodinnou tradici, s unikátní tvorbou mechanických, dodnes funkčních objektů.

Přijďte poznat autora a jeho práci při komentované prohlídce s kurátorkou výstavy Zuzanou Kriškovou ve čtvrtek 15. května v 17 hodin v hořické Galerii plastik!

Jan Wagner: Sochařův sen / výstava

10. 4. – 20. 7. 2025

9. 4. 2025 VERNISÁŽ

15:00 dětská vernisáž s výtvarnou dílnou

17:00 vernisáž a DJ Goblinmode / DJ set

Sochař, medailér a pedagog Jan Wagner (1941 – 2005) spojil podstatnou část svého profesního i osobního života s Hořicemi. Pokračovatel sochařského rodu Wagnerů zde nejen částečně žil a tvořil, ale ve dvou etapách, i pedagogicky působil na místní Střední uměleckoprůmyslové škole sochařské a kamenické. Výstava Jan Wagner: Sochařův senpřipomíná dvacet let od Wagnerova úmrtí dílo a osud autora, který je dnes širší veřejnosti téměř neznámý.

Jan Wagner vystudoval mezi lety 1960 a 1966 Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Karla Hladíka. V průběhu šedesátých let se jeho prvotní zájem o koně a cirkusové prostředí přesunul směrem ke kinetickým, často funkčním plastikám. Po dalších studiích na Akademii umění ve Vídni se zabýval tvorbou medailí a po svém návratu do Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech, vytvořil řadu realizací pro veřejný prostor převážně východočeských měst. Ve stejné sobě vznikaly i jeho rozličné a v podstatě nesochařské, pohyblivé a často i svítící objekty technicistního charakteru či asamblážové objekty inspirující se estetikou surrealismu. Z té si vypůjčil i techniku koláže, jejichž tvorbou vyplnil své závěrečné tvůrčí období, a ve kterých až cynicky reflektoval období po sametové revoluci.

Výstava Jan Wagner: Sochařův sen představuje výběr ze všech tvůrčích etap tvorby autora, který byl na české výtvarné scéně solitérem stojícím mimo dobové výtvarné proudy. Pohled do životního příběhu Jana Wagnera může sloužit i jako sonda do osudu opomíjené skupiny výtvarných umělců a umělkyň tvořících a realizujících se v době státního socialismu napříč regiony, mimo hlavní centrum. Součástí výstavy budou dosud neznámé fotografie ranných Wagnerových děl z archivu Pavla Paula uloženého ve Vědecko-výzkumném pracovišti AVU.

Výstava byla podpořena dotací Ministerstva kultury ČR – děkujeme!

kurátorka: Zuzana Krišková

architektura: Anna Křížová

foto: Anna Pleslová

Umělecké středy

Cyklus setkání s moderním a současným umění vede historička umění Anna Crhová.

  • 20. listopad: sociální dějiny umění 
  • 29. leden: umění a gender v současnosti
  • 19. únor: umění ve službách společnosti
  • 19. březen: umění v konfliktu se společností 
  • 23. duben: nové technologie v umění 
  • 21. květen: umění a úniky z reality

Přesné termíny a témata setkání se mohou v průběhu roku měnit.

První setkání 20. listopadu 2024 v 17:00 v Městském muzeu Hořice. Prosíme, hlaste se na crhova@muzeum.horice.org!

10. Mezinárodní festival krásných umění: KOSMOS

Anna Bochkova, András Cséfalvay a Lukáš Likavčan, Katarína Poliačiková + František Hudeček

sobota 3. 8. VERNISÁŽ

  • 14:00 DĚTSKÁ VERNISÁŽ s keramickou dílnou s Annou Bochkovou
  • 17:00 ZAHÁJENÍ VÝSTAVY s kosmickou hudbou s Viktorem Dadi

kurátorka: Anna Crhová

Galerie plastik Hořice

Mezinárodní festival krásných umění se do Galerie plastik vrací už po desáté. Tentokrát jsme se rozhodli, pojmout ho trochu jinak: bude se jednat o internacionální přehlídku umění, které reflektuje téma vskutku mezinárodní – kosmos. V Hořicích tak představí svá keramická mimozemská města Anna Bochkova, k vidění bude filozoficky laděné video umělce Andráse Cséfalvaye a filozofa Lukáše Likavčana a prozkoumat budeme moct také fotografie vesmíru, představené v projektu Kataríny Poliačikové. Současná díla pak doplní grafika Františka Hudečka, jeden z nových přírůstků naší sbírky.

Festival ale tentokrát nebude pouze o umění, ale také o vědě! Ve spolupráci s jičínskou Hvězdárnou jsme pro vás připravili i přednášky o astrofotografii a sledování hvězd. Do vesmíru se přeneseme také při projekci filmu Ikarie XB1 Jindřicha Poláka (1963).

  • sobota 3. 8. 17.00 vernisáž výstavy s vesmírem inspirovaným občerstvením a koncertem
  • pátek 16. 8. 17.00 David Vališka: O astrofotografii / přednáška / Galerie plastik
  • sobota 17. 8. 20.00 Ikarie XB1 (Jindřich Polák, 1963) / filmová projekce / Městské muzeum Hořice
  • čtvrtek 22. 8. 17.00 komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou Annou Crhovou
  • pátek 6. 9.

17.00 David Vališka: Pluto a jeho měsíce / přednáška / Galerie plastik

21.00 sledování hvězd s Davidem Vališkou / Masarykova věž samostatnosti

  • středa 25. 9. 17.30 komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou
  • středa 16. 10. 17.30 komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou a jedním z vystavujících, Andrásem Cséfalvayem

grafika: Viktor Dadi

fotografie: Marie Sieberová

Ladislav Šaloun (1870-1946): Písmák, 1923

Tvorba Ladislava Šalouna je významnou součástí historie Hořic. Jeho secesně-symbolistní sochy najdeme ve veřejném prostoru. Důkazem přátelství, jež ho k Hořicím vázalo, jsou i komorní sochařské práce věnované Umělecké síni, Galerii plastik či Janu Kyselovi, který svou sbírku odkázal hořickému muzeu.

Jednou z takových prací je i PÍSMÁK z roku 1923, fragment podobizny muže, jehož zadumanou tvář s přivřenýma očima obklopují vlny vlasů a vousů. Ty v podobizně přitahují největší pozornost a to zejména díky svému výtvarnému řešení. Nejsou modelované jednotlivě pramen po prameni, ale vytvářejí promodelovanou hmotu, jejíž povrch pokrývají křivkovité linie. S touto stylizací vlasů a vousů kontrastuje realisticky ztvárněný Písmákův obličej.

Postava písmáka jako zástupce lidové inteligence v období raného novověku, laického znalce Bible, kronikáře a stoupence husitské či protestanské víry má své logické místo v sochařově tvorbě. Podobný typ postavy moudrého starce se objevuje ve zpodobnění pro Šalouna zásadních postav Jana Husa nebo rabbiho Löwa.

Hořické muzeum a galerie mají ve sbírce Písmáky dva: jednoho ze sádry (datovaného před rok 1915), podle kterého ho nejspíš v roce 1923 reprodukovali žáci a učitelé Sochařské a kamenické školy do letovického hadce. Tímto způsobem se totiž do Galerie plastik dostalo velké množství děl.

Marcel Strnadel

To, co zbylo / komentované prohlídky v Galerii plastik

čtvrtek 6. června v 16.30 prohlídka výstavy To, co zbylo s kurátorkou Ivou Mladičovou a vystavujícím Štěpánem Málkem

neděle 23. června v 17.00 prohlídka stálé expozice, zaměřená na historii spolupráce sochařské a kamenické školy s Galerií plastik – provedou Anna Crhová a Marcel Strnadel

neděle 30. června v 17.00 prohlídka výstavy To, co zbylo s kurátorkou Ivou Mladičovou a vystavujícími + křest katalogu výstavy

Výstava To, co zbylo, ukazuje na příkladu děl pětice absolventek a absolventů Střední umělecko-průmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích, jaké dopady mělo studium na této významné hořické instituci. Výstava se koná u příležitosti 140. výročí od založení školy.

To, co zbylo / vernisáž s performancí Karla Kunce a Martina Zeta

Ve čtvrtek 25. dubna proběhla vernisáž výstavy TO, CO ZBYLO absolventek a absolventů hořické sochařské a kamenické školy Kryštofa Kaplana, Markéty Korečkové, Štěpána Málka, Lenky Melkusové a Petra Stibrala, kterou připravila Iva Mladičová.

Vernisáž výstavy doprovodila tvorba živého obrazu s umělci Karlem Kuncem a Martinem Zetem, do které se zapojili také současní studenti a studentky školy.

Foto: Michal Ludvík