Rubrika: Výstavy

Mezinárodní festival krásných umění v režiii hořické Galerie plastik letos nabídne ochutnávku mladé slovenské výtvarné, hudební a filmové scény. Fesival bude zahájen v pátek 20. září v Biografu na Špici promítáním nezávislé filmové povídky Krásna (2018). Následovat bude projekce slovenského filmu Ostrým nožom (2019) s Romanem Luknárem a Miroslavem Krobotem v hlavních rolích. Výstava v galerii představí díla malířů Kristíny Bukovčákové (1991) a Juraje Ďuriše (1992) a objekty multimediálního umělce Marka Kvetána (1976). Program festivalu v sobotu v podvečer vyvrcholí vystoupením hudební skupiny The Youniverse, které proběhne jako open-air koncert přímo před Galerií plastik.

Šestý ročník Mezinárodního festivalu krásných umění v roce 2019, kdy si připomínáme třicáté výročí sametové revoluce jako významného mezníku československých dějin, směruje pozornost na současné slovenské umění. Srdečně zveme všechny zájemce o výtvarné, hudební i filmové počiny našich východních sousedů na jednotlivé programy festivalu. Všechny festivalové akce jsou přístupné široké veřejnosti zdarma.

MFKU 2019 bude zahájen v Biografu na Špici projekcí dvou filmů mladých slovenských tvůrců. Nezávislou filmovou tvorbu reprezentuje povídka Krásna (2018) natočená na motivy příběhu básníka, prozaika a publicisty Mariána Grupača. Téma rámuje příběh současného „obyčejného“ muže středního věku, který žije ve vyprázdněném citovém vákuu, snaží se plnit požadavky svého okolí, vyhýbá se konfliktům a zdá se, že může svůj nudný život prožít bez větších dramat a zvratů. Náhle, téměř jako deus ex machina, se však v jeho životě objeví mladá žena. Nečekaně a prudce skočí do jeho utlumeného prožívání a naráz se „bukolická idylka“ nevýrazného venkovana mění na burácející změť pocitů a vzplanutí. Debut mladého slovenského režiséra Theodora Kuhna Ostrým nožom (2019) získal na letošním Febiofestu Grand Prix v sekci Nová Evropa 2019. Snímek byl volně inspirován tragickou událostí z roku 2005, kdy byl v Bratislavě neonacisty ubodán student Daniel Tupý. Přestože byli pachatelé dopadeni, děravý justiční systém a mafiánské způsoby dokážou obviněné osvobodit. Otec zavražděného se s takovým výsledkem nehodlá smířit a začně jednat na vlastní pěst, aby dosáhl spravedlnosti.

Kristína Bukovčáková studovala malbu nejprve na Akademii výtvarných umění v Banské Bystřici a v Krakově a posléze absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida a Milana Saláka. Kombinace spontánní svěží malby s aktuálním environmentálním námětem ji v roce 2016 přinesla vítězství v prestižní soutěži mladých malířů, kterou na Slovensku pořádá Nadace VÚT. Pro Kristínu Bukovčákovou je téma ekologického kolapsu tíživým globálním problémem, který se jí osobně dotýká a stává se klíčovým námětem její tvorby. Plátna monumentálních rozměrů, v nichž jsou vztahy a příběhy člověka a krajiny pouze naznačeny, autorka donedávna malovala jako figurální kompozice v zářivých kontrastních barvách. Z aktuálních obrazů se figurální motivy téměř vytratily a nahradily je rozmanité struktury materiálů v takřka surrealistických skladbách, které autorka považuje za výstižnější výpověď k tématu enviromentálních katastrof. Kristína Bukovčáková současně opustila také nevšední neonovou paletu, živá barevnost však zůstává charakteristickým rysem její tvorby.

Juraj Ďuriš je absolventem Fakulty výtvarných umění VUT v Brně a ateliéru malby na VŠVU v Bratislavě. Ďurišova tvorba se soustředí především na oblast malby, ale experimentuje i s objekty, instalacemi a street art. Inspiraci čerpá z rozličných oblastí od klasické malby, přes reklamu a pop art, až po graffiti. Plátna pokrývá velmi energickým způsobem malby, kterou jakoby někdy nechávál rozplynout pod hladkou clonou. Ďuriš si vtipně pohrává s náměty i kompozicí a lehce stírá hranice výtvarných žánrů.

Marek Kvetán patří již mezi etablované slovenské multimediální umělce, kteří pravidelně vystavují i v českých galeriích. Studoval sochu a malbu na Akademii výtvarných umění v Bratislavě a ve studiu pokračoval v ateliéru Intermediální a digitální tvorby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. V roce 2008 získal cenu NG 333 pro mladé české a slovenské výtvarníky a v roce 2015 obdržel cenu Nadace NOVUM. Kvetánova díla charakterizuje cit pro ironii a absurditu, posouvání kontextů a narušování stereotypů a pokročilé strategie manipulace. Ve své tvorbě už od počátků využíval především nová média, jejichž obsahovým podkladem byla inspirace čerpaná z literatury, filmové tvorby, fotografií nebo internetových stránek.
V hořické galerii představí Marek Kvetán objekty, v nichž jemnými zásahy mění význam a hodnoty věcí.

V rámci hudebního programu festivalu vystoupí zpěvačka Tammy Nižňanská a kytarista Jerguš Oravec s kapelou The Youniverse, která na sebe v minulém roce strhla pozornost debutovým albem CMYK, jenž bylo vzápětí nominováno na čtyři ceny v rámci slovenské hudební soutěže Radio Head Awards (album roku, debut roku a dvě skladby na singl roku). Kapela je známá také díky extravagantnímu vystupování, na které se můžete těšit i v Hořicích. Podle hudebního portálu Hudba.sk je album CMYK „hypermoderný upgrade ošúchaného blues-rocku, ktorý má potenciál zaujať aj v zahraničí. Zároveň je vynikajúcou ukážkou hudobnej i produkčnej sebestačnosti, nápaditosti a precíznosti jednej z najzaujímavejších mladých slovenských kapiel“.

MFKU 2019_Slovensko

Galerie plastik Hořice, 20. 9. – 6. 10. 2019

vernisáž výstavy: sobota 21. 9. 2019, 15.00 / koncert: sobota 21. 9. 2019, 18.00

Vážení a milí přátelé,

srdečně Vás zveme na slavnostní zahájení výstavy
Bohuslav Dvořák (1867-1951) / procházky krajinomalbou, které proběhne ve čtvrtek 20. června 2019 od 17 hodin.
Úvodní slovo pronese kurátor výstavy PhDr. Michael Zachař.
V hudebním programu vystoupí violoncellisté Petra Machková Čadová a Gottfried Greiner.

Na setkání s Vámi se těší pracovníci Galerie plastik

Obrazy na výstavu zapůjčily Oblastní galerie Liberec, Východočeská galerie Pardubice, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Galerie Kooperativy, České přístavy, a.s. a soukromí sběratelé.

Éra přelomu 19. a 20. století byla nepochybně pro české moderní umění formativním obdobím. V oboru malířství ji dokonce můžeme označit přímo zlatým věkem krajinomalby. V roce 1887 byl na pražskou Akademii výtvarných umění povolán Julius Eduard Mařák (1832-1899), aby reorganizoval tamní krajinářský ateliér a Mařákova škola se za dvanáct let svého působení stala doslova výtvarným fenoménem. K. B. Mádl, přední kritik umělecké scény kolem roku 1900, nazval generaci talentovaných Mařákových žáků „portrétisty českého kraje“. Mezi Mařákovce náleží jak nejvýznamnější představitelé české moderní krajinomalby, jako byli Antonín Slavíček, František Kaván, Otakar Lebeda, Jaroslav Panuška nebo Ota Bubeníček, tak dnes již pozapomenutá jména, k nimž můžeme zařadit i Bohuslava Baťku Dvořáka (1867-1951).

Mařákův ateliér začal Dvořák navštěvovat až po maturitě na pražském gymnáziu v roce 1889. Kolegové z akademie obdivovali nejen Dvořákovo výtvarné nadání a zkušenosti v oblasti přípravy barev, ale rovněž jeho znalosti světové literatury. Pro svoji veselou povahu a vytříbený smysl pro humor byl oblíbeným společníkem a vůdčí osobností studentské zábavy na akademii. Julius Mařák vyučoval své žáky jak v ateliérech, kde kreslili a malovali aranžovaná zátiší, tak kladl velký důraz na práci v plenéru. Studenti vycházeli malovat do městských parků, na zajímavá místa v okolí Prahy a také vyjížděli na věhlasné malířské exkurze.

V roce 1893 Dvořák spolu s Kavánem poprvé zavítal do Podkrkonoší, které ho doslova okouzlilo. Místní zvlněná krajina, kvetoucí louky, polní zákoutí a vysoká oblaka se staly námětem řady jeho obrazů. Ubytován byl tehdy v hostinci v Šárovcově Lhotě, odkud vyrážel malovat venkovské motivy v okolí i lesní partie Mezihořského údolí. Když mladý výtvarník odjel, vzpomínala paní hostinská, jak se všem po Dvořákovi stýskalo: “ táta tři dni nemuvil a Punťa [pes] tři dni nežral“¹. Nicméně již umělcovy rané práce si získaly respekt profesora Mařáka i uznání veřejnosti. Mladý malíř stál u založení Spolku výtvarných umělců Mánes a nejen s ním se aktivně účastnil pražského výstavního dění. Slavný mecenáš Josef Hlávka dokonce ještě za Dvořákových studií zakoupil obraz Duby na hrázi do sbírky Obrazárny vlasteneckých přátel umění (dnes v Národní galerii v Praze). Kolem roku 1900 se Dvořák sblížil s Antonínem Slavíčkem a začali často pracovat společně, jak v ateliéru na Letné, tak na Vysočině, především v Kameničkách. Původně realistický rukopis, charakterizující Dvořákovy obrazy z období intenzivní spolupráce s Kavánem, se postupně uvolňuje, plátna nabývají na sytější barevnosti a osobité podmanivé atmosféře. Slavíček s Dvořákem se svými talenty a naturely údajně výborně doplňovali: geniální vizionář se vznětlivou povahou a trpělivý šprýmař s bystrým výtvarným viděním. Přátelství umělců skončilo až Slavíčkovým tragickým skonem v roce 1910.

Dvořáka pozornost byla poté znovu nasměrována k východním Čechám, do okolí Levínské Olešnice a Nové Paky, kde ho fascinovaly také barevné kontrasty vegetace a červených odstínů polí s železitou půdou. Po první světové válce nějaký čas žil a pracoval v Lukavci u Hořic, kde vznikla řada náladových studií podzimních, zimních i časně jarních krajin z okolí a také precizně zpracované malby hub, které Dvořáka proslavily mezi mykology. Za druhé světové války se přestěhoval do Hořic, kde žil a stále intenzivně maloval až do své smrti.

Výstava v Galerii plastik představí návštěvníkům průřez Dvořákovou tvorbou. Obrazy, zapůjčené z českých galerií a soukromých sbírek, vypovídají o poctivé práci talentovaného umělce, který svůj život zasvětil české krajině a jejímu obrazu.

———————————————-

1 František Kaván, Moje vzpomínky na Bohuslava Dvořáka, Místní lidová knihovna Ostroměř, 1937?

Galerie plastik Hořice Vás srdečně zve na slavnostní zahájení
výstavy sochaře Michala Gabriela

ZROZENÍ VENUŠE

Vernisáž se uskuteční v pátek 3. května 2019 od 17 hodin.
Úvodní slovo pronese galeristka Mgr. Lucie Pangrácová.
V hudebním programu vystoupí první dáma české violy
Kristina Fialová.

Galerie plastik a Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích Vás srdečně zvou na slavnostní zahájení výstavy

Sto třicet pět

Vernisáž výstavy prací studentů oborů sochařství, užitá malba a restaurátorství se uskuteční ve čtvrtek 4. dubna 2019 od 16 hodin v Galerii plastik. Výstava bude zahájena performancí studentského pohybově-dramatického tělesa SochARTyjátr. Úvodní slovo pronese ředitel školy Ing. Petr Malý.

Galerie plastik Hořice a Spolek sochařů České republiky Vás srdečně zvou na vernisáž výstavy

Sochařské portréty

Výsledky soutěže o nejlepší podobiznu Marie Curie-Skłodovské, Vladimíra Kočandrleho, Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda budou slavnostně představeny veřejnosti ve čtvrtek 8. listopadu 2018 v 16 hodin. O soutěži promluví předsedkyně Spolku sochařů České republiky ak. soch Daniela Kartáková.

Spolek sochařů České republiky pravidelně pořádá soutěže sochařských portrétů významných osobností. Výsledky byly prezentovány v Praze nejprve ve spolupráci s Akademií věd ČR a posléze s Národním technickým muzeem. V letošním roce jsou sochařské portréty již po šesté vystaveny v Hořicích – městě, které se v mnohém zapsalo do historie českého sochařství.
Soutěže začal Spolek sochařů Čech vypisovat v roce 2013 hlavně proto, aby upozornil na opomíjenou disciplínu a pokusil se pozvednout její úroveň. Za dobu trvání soutěže bylo portrétováno již 14 významných osobností vědy, kultury, techniky a politiky. Velmi povedenými byly například podobizny prezidenta Václava Havla. Jedno z oceněných děl je instalováno před vstupem do budovy Václava Havla v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Portrét prof. Antonína Holého, rovněž vytvořený v rámci soutěže, je umístěn v nové budově Akademie věd ČR v Praze-Dejvicích. Portrétní busta jednoho ze zakladatelů Národního divadla v Praze, Karla III. Schwarzenberga, nově zdobí prostory Zítkovy novorenesanční budovy. Projekt se těší velkému zájmu odborné i široké veřejnosti a známých osobností, které ho podpořily členstvím v porotě, účastí v soutěži nebo sponzorskými dary.
Výstava výsledků soutěže sochařských portrétů v roce 2018 je již šestou akcí tohoto druhu. Letos byly portrétovanými osobnostmi vědkyně Marie Curie-Skłodowská, kardiovaskulární a transplantační chirurg prof. MUDr. Vladimír Kočandrle a dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Spolek sochařů České republiky tímto projektem zajímavým způsobem popularizuje a propojuje svět vědy, techniky, umění i politiky.

Spolek sochařů České republiky
Spolek vznikl v roce 1990. Sdružuje profesionální sochaře žijící či tvořící v České republice. Prezentuje díla svých členů i dalších umělců na společných výstavách. Vypisuje sochařské soutěže. Spolupracuje na přípravách veřejných sochařsko-architektonických soutěží s cílem zajistit vznik kvalitního díla. Účelem spolku je prezentace a podpora sochařské tvorby s akcentem na tvorbu figurální a portrétní.

Spolek sochařů České republiky: www.spolek-socharu.cz

 

Výstava, pořádaná u příležitosti stého výročí vzniku republiky, přibližuje málo známou činnost tiskárny čsl. legií v Rusku. Anabáze čsl. legií po transibiřské magistrále směrem na dálný východ se odrazila i v činnosti jejich tiskárny, jež se musela několikrát stěhovat. Vedle tisku brožur, časopisů, plakátů, pozvánek, vkladních knížek či kolků zajišťovala legionářská tiskárna i tisk bankovek, například pro Zatímní vládu admirála Kolčaka. Tyto a další málo známé skutečnosti se snaží přiblížit výstava v hořickém zámku, pořádaná ve spolupráci s Českou numismatickou společností, pobočkou v Hradci Králové.

Galerie plastik Hořice
7. – 31. 10. 2018
Vernisáž 6. 10. 2018 od 15 hodin

Martin Matoušek (*1976, Hořice) žije a pracuje v Praze. Malbě se soustavně věnuje od roku 2004. V průběhu času se jeho výtvarný projev měnil, a to jak ve vztahu k obsahu, tak vlivem použitých materiálů. Klasická plátna nahradil mahagonovými deskami, které poskytují naprosto odlišné možnosti práce s barvou i prostorem obrazu. Hledání nových výrazových prostředků mělo významný vliv na současnou podobu Matouškovy tvorby inklinující k výrazně abstraktním formám.

Doprovodný program:

4. – 5. 10. 2018 / 9 – 12, 13 – 19

Otevřený ateliér Martina Matouška v Galerii plastik: autor bude v prostoru galerie malovat obraz, který se stane součástí výstavy.

9. – 12. 10. 2018 / út, st, pá 9 – 17, čt 9 – 18

Malířský workshop na téma abstraktní krajina/ kompozice: experimentální práce s akrylovými barvami a připravenými strukturami; cca 30-ti minutový program pro děti, studenty a veřejnost/ materiály a nástroje budou v galerii k dispozici. Maximální počet účastníků v jedné skupině je 24. Cena workshopu: 30,- / osoba.

Prosíme zájemce, aby se hlásili předem na tel. 778 489 781 nebo prostřednictvím e-mailu: cermanovaj@seznam.cz.

Tisková zpráva k výstavě

 

 

MARTINA HOZOVÁ – WIRED WORLD

Sochařka MARTINA HOZOVÁ se narodila 14. 6. 1971 v Hradci Králové. Věnuje se vlastní autorské tvorbě, restaurování a pedagogické činnosti na hořické umprum. Po absolutoriu Střední průmyslové školy sochařsko – kamenické v Hořicích v Podkrkonoší studovala v letech 1989 až 1995 na Akademii výtvarných umění v Praze figurální sochařství v atelieru prof. Karla Nepraše, jednoho z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století.

Martina Hozová je sochařka figurální, která pracuje s tradičními tématy sochařství – postavou, hlavou a reliéfem. S dědictvím tradice a výzvami současnosti se vyrovnává skrze grotesku, humor, ale i kritiku a k tomu využívá instalatérské, industriální a hlavně IT materiály, které nás obklopují. Stávají se součástí soch přímo, nebo skrze otisky. S vtipem sobě vlastním se pouští do hlav obmotaných kabelem, do stylizací pankáčů a bust tetovaných vodícími dráty, konektory, napájecími a propojovací kabely, trafy a paralelními porty. Aktuálním tématam po cyklech barokních moralit, Evoluce a Dystopie jsou různé aspekty komunikace, které s elektronikou, vodícími dráty a Matrixem úzce souvisí. Spojuje tak svět starých a nových mýtů. V létě 2016 vytvořila na sochařském sympoziu v Hořicích monumentální kamennou Hlavu, jež rovněž souvisí s jejím aktuálním tématem ON-LINE AGE. Nejaktuálnějším projektem je realizace fontány Žofie Chotkové v podobě vějíře, se kterou v roce 2014 vyhrála výtvarnou soutěž vyhlášenou MČ Prahy 6, jejímž zadáním bylo vytvořit současné monumentální dílo na motivy osobnosti této české šlechtičny. Dílo je již zrealizováno a mělo by být osazeno v prostoru předpolí Písecké Brány pravděpodobně na jaře roku 2019.

(Text M. Vítková, historička umění)

www.martinahozova.cz