V Císařské konírně Pražského hradu byla v adventním čase zahájena výstava s názvem Portrét v Čechách pohledem dvou staletí. Spolek výtvarných umělců Mánes kurátorsky zaštítil ambiciózní projekt mapující proměny českého portrétního umění od empíru až po současnost. Autoři konceptu zařadili do reprezentativního výběru děl také klíčové sochařské podobizny ze sbírky Galerie plastik. Hořické sochy se tak v krátkém čase znovu staly součástí prestižní instalace na Pražském hradě, která navazuje na divácky úspěšné výstavy české krajinomalby, Má vlast a Světlo v obraze: český impresionismus. Spolek Mánes výstavou vzdává hold Josefu Mánesovi, zakladateli české moderní portrétní tvorby, od jehož narození uplyne v nadcházejícím roce 200 let. Kurátoři vybrali pozoruhodné podobizny především ze sbírek Pražského hradu, uměleckých fondů řady regionálních galerií a privátních sbírek. Podařilo se jim shromáždit jedinečný výběr od několika desítek českých malířů a sochařů – Josefa Vojtěcha Hellicha, Václava Brožíka, Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, Ladislava Šalouna, Františka Kupky, Jana Štursy, Bohumila Kubišty, Jana Zrzavého, Otto Guttfreunda, Josefa Čapka, Václava Špály, Kamila Lhotáka, Josefa Jíry a mnohých známých i méně známých umělců. Sochařské portréty z Hořic doslova září v bezprostředním sousedství dalších, mnohdy ikonogických, podobizen českých dějin umění. Pražská výstava znovu potvrzuje výjimečnou kvalitu hořických uměleckých sbírek, jejichž krásy mnohdy mylně považujeme za běžný standard města s mnohosetletou sochařskou tradicí.
Portrét v Čechách v proměnách dvou staletí 18. 12. 2019 – 22. 3. 2020 II. nádvoří Pražského hradu Císařská konírna Otevřeno denně 10 – 18 hodin
Jakub
Berdych Karpelis, designér, sklářský výtvarník a kamenosochař,
představí v hořické Galerii plastik osobitý výběr z tvorby.
Spoluzakladatel i na zahraniční scéně skloňovaného Qubus design
studia je znám především díky konceptuálně laděným dílům,
v nichž netradičním způsobem kombinuje materiály, narušuje
zažité stereotypy a posouvá významy. Jakub Berdych Karpelis je
absolventem hořické sochařské školy a návrat k práci v kameni
charakterizuje i jeho aktuální tvorbu.
S lehkou ironií a hravou nadsázkou komentuje současný svět a jeho kritická výpověď má doslova básnivý charakter. Pro Jakuba typický poetický sarkasmus prostupuje formu a v podobě krátkého úderného hesla mnohdy zanechává otisk na povrchu díla. Zdánlivě jednoduchá hra s tvarem, materiálem i slovy je v Jakubově podání promyšleným systémem, který má potenciál zaujmout na několika úrovních a přirozeně vyvolává otázky týkající se současné společnosti. Odpovědi nejsou jednoznačné ani jednoduché, ale poctivost a evidentní entusiasmus, s nimiž Jakub pracuje, utvářejí kolem jeho tvorby jakousi veskrze pozitivní atmosféru.
Mezinárodní festival krásných umění v režiii hořické Galerie plastik letos nabídne ochutnávku mladé slovenské výtvarné, hudební a filmové scény. Fesival bude zahájen v pátek 20. září v Biografu na Špici promítáním nezávislé filmové povídky Krásna (2018). Následovat bude projekce slovenského filmu Ostrým nožom (2019) s Romanem Luknárem a Miroslavem Krobotem v hlavních rolích. Výstava v galerii představí díla malířů Kristíny Bukovčákové (1991) a Juraje Ďuriše (1992) a objekty multimediálního umělce Marka Kvetána (1976). Program festivalu v sobotu v podvečer vyvrcholí vystoupením hudební skupiny The Youniverse, které proběhne jako open-air koncert přímo před Galerií plastik.
Šestý ročník Mezinárodního festivalu krásných umění v roce 2019, kdy si připomínáme třicáté výročí sametové revoluce jako významného mezníku československých dějin, směruje pozornost na současné slovenské umění. Srdečně zveme všechny zájemce o výtvarné, hudební i filmové počiny našich východních sousedů na jednotlivé programy festivalu. Všechny festivalové akce jsou přístupné široké veřejnosti zdarma.
MFKU
2019 bude
zahájen v Biografu na Špici projekcí dvou filmů mladých
slovenských tvůrců. Nezávislou
filmovou tvorbu reprezentuje povídka
Krásna (2018)
natočená na
motivy příběhu básníka, prozaika
a publicisty Mariána
Grupača. Téma
rámuje
příběh současného
„obyčejného“ muže středního
věku, který žije ve vyprázdněném citovém vákuu, snaží se
plnit požadavky svého okolí, vyhýbá se konfliktům a zdá se, že
může svůj nudný život prožít bez větších dramat a zvratů.
Náhle, téměř jako deus
ex machina, se však v
jeho životě objeví mladá žena. Nečekaně a prudce skočí do
jeho utlumeného prožívání a naráz se „bukolická idylka“
nevýrazného venkovana mění na burácející změť pocitů a
vzplanutí. Debut
mladého slovenského režiséra Theodora Kuhna Ostrým
nožom (2019)
získal na letošním Febiofestu Grand Prix v sekci Nová Evropa
2019. Snímek byl volně inspirován tragickou událostí z roku
2005, kdy byl v Bratislavě neonacisty ubodán student Daniel Tupý.
Přestože byli pachatelé dopadeni, děravý justiční systém a
mafiánské způsoby dokážou obviněné osvobodit. Otec
zavražděného se s takovým výsledkem nehodlá smířit a začně
jednat na vlastní pěst, aby dosáhl spravedlnosti.
Kristína Bukovčákovástudovala malbu nejprve na Akademii výtvarných umění v Banské Bystřici a v Krakově a posléze absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida a Milana Saláka. Kombinace spontánní svěží malby s aktuálním environmentálním námětem ji v roce 2016 přinesla vítězství v prestižní soutěži mladých malířů, kterou na Slovensku pořádá Nadace VÚT. Pro Kristínu Bukovčákovou je téma ekologického kolapsu tíživým globálním problémem, který se jí osobně dotýká a stává se klíčovým námětem její tvorby. Plátna monumentálních rozměrů, v nichž jsou vztahy a příběhy člověka a krajiny pouze naznačeny, autorka donedávna malovala jako figurální kompozice v zářivých kontrastních barvách. Z aktuálních obrazů se figurální motivy téměř vytratily a nahradily je rozmanité struktury materiálů v takřka surrealistických skladbách, které autorka považuje za výstižnější výpověď k tématu enviromentálních katastrof. Kristína Bukovčáková současně opustila také nevšední neonovou paletu, živá barevnost však zůstává charakteristickým rysem její tvorby.
Juraj Ďuriš je absolventem Fakulty výtvarných umění VUT v Brně a ateliéru malby na VŠVU v Bratislavě. Ďurišova tvorba se soustředí především na oblast malby, ale experimentuje i s objekty, instalacemi a street art. Inspiraci čerpá z rozličných oblastí od klasické malby, přes reklamu a pop art, až po graffiti. Plátna pokrývá velmi energickým způsobem malby, kterou jakoby někdy nechávál rozplynout pod hladkou clonou. Ďuriš si vtipně pohrává s náměty i kompozicí a lehce stírá hranice výtvarných žánrů.
Marek Kvetán patří již mezi etablované slovenské multimediální umělce, kteří pravidelně vystavují i v českých galeriích. Studoval sochu a malbu na Akademii výtvarných umění v Bratislavě a ve studiu pokračoval v ateliéru Intermediální a digitální tvorby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. V roce 2008 získal cenu NG 333 pro mladé české a slovenské výtvarníky a v roce 2015 obdržel cenu Nadace NOVUM. Kvetánova díla charakterizuje cit pro ironii a absurditu, posouvání kontextů a narušování stereotypů a pokročilé strategie manipulace. Ve své tvorbě už od počátků využíval především nová média, jejichž obsahovým podkladem byla inspirace čerpaná z literatury, filmové tvorby, fotografií nebo internetových stránek. V hořické galerii představí Marek Kvetán objekty, v nichž jemnými zásahy mění význam a hodnoty věcí.
V rámci hudebního programu festivalu vystoupí zpěvačka Tammy Nižňanská a kytarista Jerguš Oravec s kapelou The Youniverse, která na sebe v minulém roce strhla pozornost debutovým albem CMYK, jenž bylo vzápětí nominováno na čtyři ceny v rámci slovenské hudební soutěže Radio Head Awards (album roku, debut roku a dvě skladby na singl roku). Kapela je známá také díky extravagantnímu vystupování, na které se můžete těšit i v Hořicích. Podle hudebního portálu Hudba.sk je album CMYK „hypermoderný upgrade ošúchaného blues-rocku, ktorý má potenciál zaujať aj v zahraničí. Zároveň je vynikajúcou ukážkou hudobnej i produkčnej sebestačnosti, nápaditosti a precíznosti jednej z najzaujímavejších mladých slovenských kapiel“.
srdečně Vás zveme na slavnostní zahájení výstavy Bohuslav Dvořák (1867-1951) / procházky krajinomalbou, které proběhne ve čtvrtek 20. června 2019 od 17 hodin. Úvodní slovo pronese kurátor výstavy PhDr. Michael Zachař. V hudebním programu vystoupí violoncellisté Petra Machková Čadová a Gottfried Greiner.
Na setkání s Vámi se těší pracovníci Galerie plastik
Obrazy na výstavu zapůjčily Oblastní galerie Liberec, Východočeská galerie Pardubice, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Galerie Kooperativy, České přístavy, a.s. a soukromí sběratelé.
Éra
přelomu 19. a 20. století byla nepochybně pro české moderní
umění formativním obdobím. V oboru malířství ji dokonce můžeme
označit přímo zlatým věkem krajinomalby. V roce 1887 byl na
pražskou Akademii výtvarných umění povolán Julius Eduard Mařák
(1832-1899), aby reorganizoval tamní krajinářský ateliér a
Mařákova škola se za dvanáct let svého působení stala doslova
výtvarným fenoménem. K. B. Mádl, přední kritik umělecké scény
kolem roku 1900, nazval generaci talentovaných Mařákových žáků
„portrétisty českého kraje“. Mezi Mařákovce náleží
jak nejvýznamnější představitelé české moderní krajinomalby,
jako byli Antonín Slavíček, František Kaván, Otakar
Lebeda, Jaroslav Panuška nebo Ota Bubeníček, tak dnes již
pozapomenutá jména, k nimž můžeme zařadit i Bohuslava Baťku
Dvořáka (1867-1951).
Mařákův
ateliér začal Dvořák navštěvovat až po maturitě na pražském
gymnáziu v roce 1889. Kolegové z akademie obdivovali nejen
Dvořákovo výtvarné nadání a zkušenosti v oblasti přípravy
barev, ale rovněž jeho znalosti světové literatury. Pro svoji
veselou povahu a vytříbený smysl pro humor byl oblíbeným
společníkem a vůdčí osobností studentské zábavy na akademii.
Julius Mařák vyučoval své žáky jak v ateliérech, kde kreslili
a malovali aranžovaná zátiší, tak kladl velký důraz na práci
v plenéru. Studenti vycházeli malovat do městských parků, na
zajímavá místa v okolí Prahy a také vyjížděli na věhlasné
malířské exkurze.
V
roce 1893 Dvořák spolu s Kavánem poprvé zavítal do Podkrkonoší,
které ho doslova okouzlilo. Místní zvlněná krajina, kvetoucí
louky, polní zákoutí a vysoká oblaka se staly námětem řady
jeho obrazů. Ubytován byl tehdy v hostinci v Šárovcově Lhotě,
odkud vyrážel malovat venkovské motivy v okolí i lesní
partie Mezihořského údolí. Když mladý výtvarník odjel,
vzpomínala paní hostinská, jak se všem po Dvořákovi stýskalo:
“ táta tři dni nemuvil a Punťa [pes]
tři dni nežral“1.
Nicméně již umělcovy rané práce si získaly respekt profesora
Mařáka i uznání veřejnosti. Mladý malíř stál u založení
Spolku výtvarných umělců Mánes a nejen s ním se aktivně
účastnil pražského výstavního dění. Slavný mecenáš Josef
Hlávka dokonce ještě za Dvořákových studií zakoupil obraz Duby
na hrázi do sbírky Obrazárny vlasteneckých přátel umění (dnes
v Národní galerii v Praze). Kolem roku 1900 se Dvořák sblížil
s Antonínem Slavíčkem a začali často pracovat společně, jak v
ateliéru na Letné, tak na Vysočině, především v Kameničkách.
Původně realistický rukopis, charakterizující Dvořákovy obrazy
z období intenzivní spolupráce s Kavánem, se postupně uvolňuje,
plátna nabývají na sytější barevnosti a osobité podmanivé
atmosféře. Slavíček s Dvořákem se svými talenty a naturely
údajně výborně doplňovali: geniální vizionář se vznětlivou
povahou a trpělivý šprýmař s bystrým výtvarným viděním.
Přátelství umělců skončilo až Slavíčkovým tragickým skonem
v roce 1910.
Dvořáka
pozornost byla poté znovu nasměrována k východním Čechám, do
okolí Levínské Olešnice a Nové Paky, kde ho fascinovaly také
barevné kontrasty vegetace a červených odstínů polí s železitou
půdou. Po první světové válce nějaký čas žil a pracoval v
Lukavci u Hořic, kde vznikla řada náladových studií podzimních,
zimních i časně jarních krajin z okolí a také precizně
zpracované malby hub, které Dvořáka proslavily mezi mykology. Za
druhé světové války se přestěhoval do Hořic, kde žil a stále
intenzivně maloval až do své smrti.
Výstava v Galerii plastik představí návštěvníkům průřez Dvořákovou tvorbou. Obrazy, zapůjčené z českých galerií a soukromých sbírek, vypovídají o poctivé práci talentovaného umělce, který svůj život zasvětil české krajině a jejímu obrazu.
———————————————-
1 František Kaván, Moje vzpomínky na Bohuslava Dvořáka, Místní lidová knihovna Ostroměř, 1937?
Galerie plastik Hořice Vás srdečně zve na slavnostní zahájení výstavy sochaře Michala Gabriela
ZROZENÍ VENUŠE
Vernisáž se uskuteční v pátek 3. května 2019 od 17 hodin. Úvodní slovo pronese galeristka Mgr. Lucie Pangrácová. V hudebním programu vystoupí první dáma české violy Kristina Fialová.
Galerie plastik a Střední průmyslová škola kamenická a sochařská v Hořicích Vás srdečně zvou na slavnostní zahájení výstavy
Sto třicet pět
Vernisáž výstavy prací studentů oborů sochařství, užitá malba a restaurátorství se uskuteční ve čtvrtek 4. dubna 2019 od 16 hodin v Galerii plastik. Výstava bude zahájena performancí studentského pohybově-dramatického tělesa SochARTyjátr. Úvodní slovo pronese ředitel školy Ing. Petr Malý.
Galerie plastik Hořice a Spolek sochařů České republiky Vás srdečně zvou na vernisáž výstavy
Sochařské portréty
Výsledky soutěže o nejlepší podobiznu Marie Curie-Skłodovské, Vladimíra Kočandrleho, Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda budou slavnostně představeny veřejnosti ve čtvrtek 8. listopadu 2018 v 16 hodin. O soutěži promluví předsedkyně Spolku sochařů České republiky ak. soch Daniela Kartáková.
Sochařské portréty 2018
Spolek sochařů České republiky pravidelně pořádá soutěže sochařských portrétů významných osobností. Výsledky byly prezentovány v Praze nejprve ve spolupráci s Akademií věd ČR a posléze s Národním technickým muzeem. V letošním roce jsou sochařské portréty již po šesté vystaveny v Hořicích – městě, které se v mnohém zapsalo do historie českého sochařství.
Soutěže začal Spolek sochařů Čech vypisovat v roce 2013 hlavně proto, aby upozornil na opomíjenou disciplínu a pokusil se pozvednout její úroveň. Za dobu trvání soutěže bylo portrétováno již 14 významných osobností vědy, kultury, techniky a politiky. Velmi povedenými byly například podobizny prezidenta Václava Havla. Jedno z oceněných děl je instalováno před vstupem do budovy Václava Havla v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Portrét prof. Antonína Holého, rovněž vytvořený v rámci soutěže, je umístěn v nové budově Akademie věd ČR v Praze-Dejvicích. Portrétní busta jednoho ze zakladatelů Národního divadla v Praze, Karla III. Schwarzenberga, nově zdobí prostory Zítkovy novorenesanční budovy. Projekt se těší velkému zájmu odborné i široké veřejnosti a známých osobností, které ho podpořily členstvím v porotě, účastí v soutěži nebo sponzorskými dary.
Výstava výsledků soutěže sochařských portrétů v roce 2018 je již šestou akcí tohoto druhu. Letos byly portrétovanými osobnostmi vědkyně Marie Curie-Skłodowská, kardiovaskulární a transplantační chirurg prof. MUDr. Vladimír Kočandrle a dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Spolek sochařů České republiky tímto projektem zajímavým způsobem popularizuje a propojuje svět vědy, techniky, umění i politiky.
Spolek sochařů České republiky
Spolek vznikl v roce 1990. Sdružuje profesionální sochaře žijící či tvořící v České republice. Prezentuje díla svých členů i dalších umělců na společných výstavách. Vypisuje sochařské soutěže. Spolupracuje na přípravách veřejných sochařsko-architektonických soutěží s cílem zajistit vznik kvalitního díla. Účelem spolku je prezentace a podpora sochařské tvorby s akcentem na tvorbu figurální a portrétní.
Výstava, pořádaná u příležitosti stého výročí vzniku republiky, přibližuje málo známou činnost tiskárny čsl. legií v Rusku. Anabáze čsl. legií po transibiřské magistrále směrem na dálný východ se odrazila i v činnosti jejich tiskárny, jež se musela několikrát stěhovat. Vedle tisku brožur, časopisů, plakátů, pozvánek, vkladních knížek či kolků zajišťovala legionářská tiskárna i tisk bankovek, například pro Zatímní vládu admirála Kolčaka. Tyto a další málo známé skutečnosti se snaží přiblížit výstava v hořickém zámku, pořádaná ve spolupráci s Českou numismatickou společností, pobočkou v Hradci Králové.
