Studentky a studenti architektury ČVUT cvičně navrhují možné podoby naší Galerie plastik. Sice mají spousty vlastních nápadů, ale také by je zajímalo, co si myslíte vy – pravidelné publikum Galerie. Prosí proto o vyplnění krátkého dotazníku, který dostanete na recepci Galerie nebo najdete zde.
Podpořte jejich snažení a těšte se s námi na zajímavé výsledky!
Hořice získaly během 1. poloviny 20. století díky své kamenosochařské tradici, ale i aktivním a uměnímilovným obyvatelům bohaté dědictví v podobě množství sochařských děl. Do historie města se také výrazně zapsal významný český sochař Ladislav Šaloun (1870-1946). Jeho díla můžeme v Hořicích potkat, jak ve veřejném prostoru, tak v muzeu a galerii.
Přednáška historika umění Marcela Strnadela, která proběhne v prostorách stále expozice Galerie plastik ve čtvrtek 26. října od 17 hodin, se zaměří na Šalounovu sochu Muž práce v kontextu jeho hořické tvorby.
V Galerii plastik je už od začátku srpna do konce října k vidění výstava francouzské umělkyně Néphéli Barbas. Ta je součástí letošního, už devátého ročníku Mezinárodního festivalu krásných umění. Součástí tohoto festivalu ale tradičně nebude pouze výstava, těšit se můžete i na pátek 15. a sobotu 16. září, kdy se podíváme na kulturu Francie zblízka!
V prvním festivalovém dni proběhne komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Filipem Jakšem. Současnou francouzskou literaturu a její překládání představí Sára Vybíralová, která do češtiny převedla mimo jiné knihy jedné z hvězd současného literárního světa Édouarda Louise. A nakonec se zaposloucháme: Václav Šafka v poslechovém večeru představí to nejdůležitější – dobře známé i opomíjené – z dějin i ze současnosti francouzské hudby.
Na sobotu jsme pro vás připravili piknik, kde budeme ochutnávat francouzské speciality. Navíc ti frankofonní z nás budou mít příležitost francouzsky konverzovat mimo jiné s umělkyní Néphéli Barbas, která nás následně provede výstavou. Piknik proběhne v Sochařském parku U Sv. Gotharda, v případě deště v Galerii plastik. Nebojte se dorazit, pokud francouzštinu neovládáte – vše bude probíhat i v češtině.
Přijďte se ponořit do kultury Francie!
PÁTEK 15. 9.
16.00 KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA výstavy Moonlight Trilobite s kurátorem Filipem Jakšem
17.30 SÁRA VYBÍRALOVÁ: O SOUČASNÉ FRANCOUZSKÉ LITERATUŘE / komentované čtení s překladatelkou
19.30 VÁCLAV ŠAFKA: CHANSON ET SON / komentovaný poslech hudby Francie
SOBOTA 16. 9.
11.00 – 13.00 FRANCOUZSKÝ PIKNIK s Néphéli Barbas v sochařském parku s ochutnávkami francouzské kuchyně a možností konverzace ve francouzštině
13.00 KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA výstavy Moonlight Trilobite s umělkyní Néphéli Barbas
Výstava Néphéli Barbas je v Galerii plastik k vidění do 29. října!
… po dlouhé cestě nocí vystoupím ospalý z vozu a, aniž bych se rozhlédl, obcházím vůz, otevírám víko nádrže a sahám rukou ke stojanu. Pak se otočím a uvědomuji si, v jak bezstarostném prostředí jsem se ocitl a v jak přepychové společnosti to vlastně žiji. Benzín, čerpací stanice a motorový vůz mi dávají možnost dosáhnout jakéhokoli místa na zemi a žít okamžitou osobní svobodu. Mám pocit absolutní volnosti. Připadám si jako cestovatel v čase, jako bych se ocitl v době automobilové horečky a hltal vývoj společnosti. S tímto obrazem proměňuji i svůj způsob myšlení a myslím na budoucnost. Ale ne na budoucnost odteď třeba za sto let, mám na mysli tuto současnost, jak si ji představovali v minulosti. Když očekávali, že luxus cestování bude pro všechny příležitostí rozvíjet svůj osobní a emocionální život. Cítím najednou naději podobně nejistou, jako když si ve Francii v bar tabac dáte kávu, koupíte si stírací los a zasníte se… Jako když sedíte v PMU (v sázkovém kiosku), kouříte a čekáte na výsledky dostihů…
Vrstva minulosti a současnosti se prolíná. Čas se neklade jednoduše na sebe. Vrstvy se mezi sebou prolínají jako lasagně – do spodních vrstev snadno proteče chuť vrchní vrstvy. Naše představa minulých epoch je zpravidla plná současných kulis, vůní a ideí. V historizujících slozích se tyto ideje přetavily například do klidného a bezstarostného zjevu sochařských figur.
Sentiment nám dovolil v představě překročit hranici času. Sentimentální budoucnost je pak způsobem, jak uniknout z odpovědné současnosti. Jak uniknout z výčitek za to, že sedíme v autě a podílíme se na změně klimatu, jak opět očekávat budoucnost.
Náš vztah k dějinám prošel krizí, až dospěl k tzv. konci historie. Ten podle historika Arnolda Gehlena nastal v okamžiku, kdy jsme přestali věřit ve vývoj. Žijeme ve stavu post-historie – minulost je jen dalším fenoménem, používáme ji jako materiál k manipulativnímu hledání sebe sama. Zosobňujeme si historii, abychom získali zpět moc, která se podle filosofa Michela Foucaulta skrývá ve vysvětlování historie. Moc, která dříve náležela vědcům a kulturním institucím. Pojetí časovosti je už ale osobní fantom každého z nás. Učíme zde se nesnažit se minulost pojmenovat a poznat, ale zapomínat ji a zažívat její dlouhý sen o budoucnosti.
Néphéli Barbas použila ve své instalaci 3 díla ze sbírek Galerie plastik:
Jaroslav Horejc, Dalila, 1923
Jan Kastner, Madona s Ježíškem, kolem r. 1900
Josef Mauder, Noc, 1879
Výstava se koná v rámci devátého Mezinárodního festivalu krásných umění 2023 – letos se zaměřením na Francii.
Mezinárodní festival krásných umění letos bude prezentovat umění současné Francie, která však vždy vítala umělce mnoha různých zemí. Hlavní letošní událostí bude výstava umělkyně řeckého původu Néphéli Barbas, která se pohybuje na pomezí instalace, objektu, sochy a malby. Galerie se stává často scénou s osobitým uspořádáním objektů. Inspiruje se i klasickou sochou, která v jejím pojetí může působit jako personifikovaná dohlížející historie. V Galerii plastik má v plánu zasadit sochy ze stálé expozice i z depozitáře do nových rámců, vytvořit novou estetickou architekturu, v níž se umělecké artefakty stanou živými posly současné poetiky.
Její vernisáž 1. 8. doprovodí koncert české kapely Vobezdud, jejíž estetika se formovala cestami do Francie a dnes tam již částečně žije. Ve stejný den se také zopakuje divadelně-výtvarný happening Včely, probíhající v rámci U_mění Hořice 2023.
Program vernisáže:
15.00 a 17.00 K. Täubelová a kolektiv: Včely / výtvarně-divadelní instalace 19.00 Néphéli Barbas: Moonlight Trilobite / vernisáž výstavy 20.00 Vobezdud / koncert
____________________________________
Festivalové zpracovávání kultury Francie pak proběhne 15. a 16. září.
Ve středu 19. července od 16 hodin proběhne v Galerii plastik komentovaná prohlídka výstavy Jiřího Thýna Morfologie s Filipem Jakšem. Tentokrát se v ní kurátor zaměří na kontext umělcovy tvorby – na dějiny, podoby a proměny konceptuální fotografie a na postavení Jiřího Thýna v této tradici.
Výstava představí sérii děl, která vychází z Thýnova zájmu o sochařskou tvorbu, v níž svým osobitým vizuálním jazykem rozvíjí prvky, kterých si při focení sochařského díla všiml, zdůrazňuje tvary a překládá přes sebe barvy. V roce 2020 ho – stejně jako asi o sto let dříve Josefa Sudka – zaujala sochařka Hana Wichterlová. Jeho poslední sérii „sochařských“ děl, reagující právě na Wichterlové tvorbu, přinášíme do Hořic. Ukazuje totiž jeho zájem o prezentaci muzeálních artefaktů, která je v jeho pojetí živá a barevná. Navíc se zde projevuje volnost jeho výtvarného přístupu a rukopis, který vychází z fotografického vnímání objektu.
Letošní sezonu v Galerii plastik zahájíme výstavou Jiřího Thýna Morfologie. Uvidíme sérii děl, která vychází z jeho zájmu o sochařskou tvorbu, v níž svým osobitým vizuálním jazykem rozvíjí prvky, kterých si při focení díla všiml, zdůrazňuje tvary a překládá přes sebe barvy. Autor se od roku 2011 věnoval tvorbě Otty Gutfreunda či Aleny Šapočknikové (žákyni Josefa Wagnera zastoupeného v Hořicích) a v roce 2020 jej – stejně jako asi o sto let dříve Josefa Sudka – zaujala sochařka Hana Wichterlová. Tuto jeho poslední sérii „sochařských“ děl, kterou prezentoval v Galerii Hlavního města Prahy, přinášíme i do Hořic. Ukazuje totiž jeho zájem o prezentaci muzeálních artefaktů, která je v jeho pojetí živá a barevná. Také se zde projevuje volnost jeho výtvarného přístupu a rukopis, který vychází z fotografického vnímání objektu.
Jiří Thýn tedy není fotograf v pravém slova smyslu, používá i digitální kresbu, fotogramy, nebo vícenásobnou expozici, tedy z fotografie vzešlé postupy, které už nejsou jenom tradičním zachycením skutečnosti skrze objektiv, ale volným výtvarným vyjádřením. Je označován za post-konceptuálního fotografa. To znamená, že sice za jeho přístupem můžeme najít ideu, která je dílem prezentována („konceptuální“ přístup – zde fotografování archiválií), ale je už důležitější vizuální jazyk a způsob, jak tento nápad prezentuje.
Ikdyž to vypadá, jako by Jiří Thýn byl těžko pochopitelný autor pro intelektuály, jeho tvorba je výrazná, rukopis jemný a přístupný. Jiří Thýn se v r. 2011 a 2012 umístil mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého a jeho osobitý styl a inovativní metody inspirují i dnes začínající umělce.
Jeho výstavu zahájíme 15. 4. 2023 v 17 hodin v Galerii plastik v Hořicích (ul. Gothard 1639) a pak se přesuneme do budovy Muzea (nám. Jiřího z Poděbrad 160) na dernisáž výstavy Anny Hulačové a Anežky Hoškové Cesta je trnitá, kde nás bude čekat i hudební překvapení. Přijďte s námi oslavit tvůrčí svobodu, která je doménou nejen profesionálních umělců. Budeme se na Vás těšit.